Rolling Stone: Billie Joe mluví o uvedení Green Day do Rock and rollové síně slávy

Rozhovor přeložen z: Rolling Stone
Autor: Andy Greene
Překlad: Magnumka
Datum: 16. prosince 2014

BILLIE JOE ARMSTRONG O UVEDENÍ GREEN DAY DO SÍNĚ SLÁVY: „JE TO NESKUTEČNÉ“

„Jsme v ohromné společnosti a pořád se snažím tomu všemu porozumět“

Jen hrstka kapel se dostane Rock and Rollové síně slávy hned první rok, co je to možné. Když se Billie Joe Armstrong dozvěděl, že Green Day jsou jednou z nich, sotva mohl tu novinku zpracovat. „Musel jsem se jít projít,“ říká. „Nakonec jsem skončil v kavárně, kde se semnou setkal můj syn. Řekl jsem mu o co jde a jeho reakce byla ‚Můj bože, ty kecáš.‘ Nějaký čas trvalo než jsme to pobrali. Jsme v ohromné společnosti a pořád se snažím tomu všemu porozumět. Je to neuvěřitelné.“ Zpěvák mluvil s Rolling Stone o uvedení do síně slávy a jeho významu a ohlédl se za 25 letou historií Green Day.

 

Co to pro tebe znamená, myslím pro tebe osobně?

Pro mě není rock and roll zastaralý termín. Pro mě znamená svobodu. Pro mě to byl způsob, jak vyjádřit sebe sama a jsem nesmírně vděčný za to, že jsem to byl schopný dělat v podstatě celý svůj život. Nikdy pro mě neztratil svůj význam, ať už pro mě samotného, nebo pro fanoušky Green Day. Je to ta nejvíc osvobozující věc na světě. Fakt, že jsme za to stále uznáváni i ve společnosti, kterou máme, to je prostě neuvěřitelný pocit.

Musí být divné si uvědomit, že teď jste v kapele už 25 let.

Mluvil jsem s [basákem Green Day] Mikem Dirntem a snažili jsme se na to přijít. První věc, kterou jsme vydali [EP 1000 Hours] byla v roce 1989 a mu bylo 16, mě bylo sotva 17. Ježiš marja furt jsme byli puberťáci. Nám samotným přišlo neuvěřitelné, že se i po tolika letech držíme stejné věci. To, že jsme začali tak mladí bylo docela unikátní. Je to skoro šílené. Byli jsme divné děcka. Museli jsme se dát dohromady a být divní spolu a tvořit tuhle věc nazvanou Green Day tolik let… Doslova, šílený výlet.

„MOMENTÁLNĚ JSME V BIZARNÍM ROZPOLOŽENÍ.“

Když jste začali hrát po malých punkových klubech v Kalifornii, Rock and rollová síň slávy byla asi to poslední, na co jste mysleli.

Známe se od doby, co nám bylo 10. Přišli jsme jako děcka MTV. Myslím si, že když jsme se rozhodli pro punk rock, nemysleli jsme si, že bychom někdy mohli jít touto cestou. Ve skutečnosti jsme si ani nemysleli, že bychom se kdy dostali na MTV. Všechno co tam bylo, bylo takové povrchní. Já něvím člověče. Je to prostě výlet.

V minulosti jste byli na mnoha večerech síně slávy. Ale mám takový pocit, že tentokrát to bude jiné.

Vůbec poprvé, co jsme tam byli, jsme hráli při vstupu Ramones a zahráli jsme několik jejich písní. Rock and rollová síň slávy pro mě vždycky něco měla, protože tam jsou mí idolové. Vím, že je pořád mladou institucí, ale na klasické rockové nahrávky se dívám jako na moderní rock. Dívám se na Tommyho z Who a myslím si, že by měl být hrán tak jako hrávají Beethovena. To je to, co pro mě rock & roll vždycky znamenal. Je to moderní klasika 20. století a teď i 21.

Je fakt super, že vás uvedou ve stejný rok jako Joan Jett a Blackhearts.

Bože. To je skvělé. Jsem za ni fakt rád. Jedna z prvních nahrávek, kterou jsme s Mikem měli, muselo to být v roce 1983, byla I Love Rock and Roll. Ten způsob, jakým je prostě ta brutální holka a pravděpodobně nějaké sračky, se kterýma se musí vypořádat na scéně, ve které dominují muži, je to prostě čest být tady s ní bok po boku.

Jsi taky velkým fanouškem Stevieho Ray Vaughana a Double Trouble, že?

Jasně. Nevím, jestli o tom víš, ale mám modrou kytaru od svých 11. Když jsem byl na střední, připevnil jsem na ni nápis „BJ“ a je i v klipu k „Basket Case.“ Udělal jsem to, protože Stevie Ray Vaughan měl na svojem picguardu „SRV.“ Je to jen bizarní způsob jak věci fungovaly a uzavřely tak kruh.

Jsi zklamaný, že jen málo z tvých oblíbených punkových kapel bylo uvedeno?

Ne. To není o nich [smích]. Nevím. Dívám se na to tak, že by tam eventuelně mohli být. Přemýšlím nad doo-wop kapelami a bluesovými kapelami a taky country hudebníky, kteří se tam dostali. Dostanou se tam. Jsem si jistý že jo. Ale to není moje zodpovědnost [smích].

Je super, že to bude příští rok zase v Clevelandu. V Public Hall je vždy skvělá atmosféra.

Byl jsem tam v roce kdy byli uvedeni Guns N‘ Roses. To byla věc!

Jsem si jistý, že to tento rok nebude takové drama jako tehdy.

Jo. Podíval jsem se na Mika [Dirnta] a Tré [Coola], že co jsme to udělali, pak jsem se podíval na naše fanoušky a na to jak bylo všechno stále neporušené a pořád jsou tam ty vztahy. Já s Mikem od sebe bydlíme pár bloků. Vždycky jsme od sebe žili jen pár bloků. Občas přemýšlím nad způsobem, jakým jsme se potkali. Bylo to díky tomu, že naše okresní škola zbankrotovala. Museli zavřít jednu ze škol a udělat z ní druhý stupeň, kde byly třídy od páté do osmé. Mike chodil do školy, která byla ode mě přes celé město, ale skončili jsme na stejném místě. Díky bohu za vyhlášení bankrotu!

Stát spolu na pódiu musí být ohromné.

Jasně, s ním a s Trém, prostě… kruci. Stát tam jeden vedle druhého a být v tom. Jsme teď v bizardním rozpoložení.

Je skvělé, že jste pořád aktivní a relevantní kapela. To v těchto případech nebývá časté.

Jsme rodina. Vždycky jsem chtěl mít tuhle atmosféru, ve které jsme s tím vším začali, protože jsme se to tak naučili dělat během punkových let. Vždycky to byl společný běh, kde jsme schopni říct věci, které říct musíme, ale zároveň se vzájemně poslouchat. Není to dokonalé. Nic není dokonalé. Máme tohle pouto a je o hudbě. Jsme gang, tak to vždycky bylo.

„KLASICKÉ ROCKOVÉ NAHRÁVKY VNÍMÁM JAKO NA MODERNÍ KLASIKU“

Je to šílené, už je to 10 let co bylo vydáno „American Idiot,“ které vyšlo 10 let po „Dookie.“ Zdá se, že těchto 10 let uteklo daleko rychleji, než těch prvních 10.

Je to divné. Čím jsi starší, tím běží čas rychleji. Přál bych si, aby to tak nebylo, ale je to tak. Pokud se pokusíte s věkem bojovat, prohraješ. Tudy prostě cesta nevede. Jediné co můžeš udělat je si vzít své dětské sny s sebou. Nikdy to nechci ztratit. To je ten záblesk ve vašich očích. To je důvod, proč milujeme to, co děláme.

Kapela hrála naposledy v březnu. Co děláš, když máte pohov?

Teď se toho děje hodně a je to těžké. Všichni potřebují být se svými rodinami. Pořád jsme spolu všichni v kontaktu. Pokud bych řekl „Hej chlapi, pojďme teď hned udělat nahrávku!“ asi by řekli „Co si se posral?“ Úplně to vidím. Je dobré mít trochu odstup od tvůrčího procesu, protože až na to nastane čas, budete se k tomu chtít o to víc vrátit.

Myslíš si, že byste mohli začít psát, nebo nahrávat příští rok?

Přemýšlím nad tím tak, že bychom se příští rok mohli jakoby přeskupit a začít se víc scházet. Chci se ujistit, že jsou na tom všichni dobře a znovu se vším začít. Myslím si, že je pro nás skvělý čas na sebereflexi. Se Síní slávy se můžeme ohlédnout zpět s vděčností a to bez pocitu, že je to nějaký nostalgický výlet.
Pořád se hýbeme kupředu, bez ohledu na to co se děje. Je to vyčerpávající. Mikova žena se teď taky zotavuje z rakoviny prsu. A [kytarista] Jason White [kterému byla nedávno diagnostikována rakovina jícnu] si teď prochází stejným bojem. Musíme tady teď být jeden pro druhého jinými způsoby než stát vedle sebe a hlasitě hrát.

Budete na ceremoniálu hrát?

Jo, myslím si to. Takový je plán.

Jak chcete vybrat tři písničky, když jich máte tolik?

Nemám tucha. Dostanem se tam. Je to těžké, protože roky s Lookout jsou pro nás důležité. Bylo by pěkné zahrát něco z těch let pro ty, pro které to něco znamená. Uvidíme.

Green Day jsou v síni slávy

Green Day se po několika letech své tvrdé práce s minimem odpočinku dostali na vrchol, který by jim záviděl nejden hudebník. Dnes totiž získali své čestné místo v Rock’n’Roll Hall of Fame, a tak dokázali, že jsou jednou z absolutních špiček ve svém oboru. Do síně budou uvedení během slavnostního ceremoniálu, který se odehraje 18. dubna nadcházejícího roku v Public Area ve státě Ohio.

Do síně slávy vstoupí společně s dalšími umělci a to s Lou Reedem, Stevie Ray Vaughnem, Ringo Starem, Billem Withersem a dalšími.

Společně s touto zprávou vydal Rolling Stone sérii rozhovorů s každým z vybraných umělců, kteří poputují do síně slávy. V rozhovoru se vyjádřil i Billie Joe. Rozhovor s Billiem přeloží Magnumka během vánočních prázdnin, a tak se máte určitě na co těšit.

Je známa první výherkyně soutěže

Ahojte všem!

Tak jak jsem slibovala, tak jdu. na našem webu proběhla už první bleskovka o GD plakát. Již dnes jsou známy výsledky, a tak jdu vyhlásit šťastného výherce. O jaký plakát se hrálo, jaké byly pravidla hry a jaká byla otázka se dočtete zde. Jen pro připomenutí – otázka byla: „Jak dlouho posloucháte Green Day a jak jste je poznali?“, přičemž výhercem se stával autor třetího komentáře a tím je Síma. Tímto jí blahopřejeme. Budeme jí kontaktovat na email, který uvedla, abychom se s ní mohli dohodnout, na jakou adresu jí zašleme plakát! :)

Bleskovka o GD plakát vol. 1

Ahojte, já vím, že jsem to slibovala už před týdnem. Bohužel jsem se pořádně k počítači dostala až teď. Takže si konečně zahrajete o nějaký ten Green Day plakát. První kolo těhle bleskovek jsem do soutěže vybrala malý formát plakátu, ale doufám, že i tak se někomu bude líbit. Nyní v komentářích můžete soutěžit pod tímto článkem. Asi si ještě ujasníme pravidla.

Pravidla soutěže:
Vyhrává třetí komentář pod tímto článkem. Každý člověk může vložit jen jeden komentář. V textu bude uvedený kontaktní email na vaší osobu (tam vám odepíšem, že jste vyhráli pokud se tak stane). A jaký je dnešní první soutěžní otázka? Napiště nám, jak dlouho posloucháte Green Day, a jak jste k nim přišli.

A o co se hraje? O tento plakát formátu A4. Zasílat ho budeme doporučeně poštou.

Green Day v roce 2015?

Když už jsem projela Rolling Stone, tak se obrátím ke stránkám Kerrangu. Tam je článek, který v nadpise hlásá „Green Day se vrátí v roce 2015?“ V článku je v podstatě shrnut akorát Billieho komentář u fotky z Instagramu, kde přidal fotku, kterou vidíte níž a připsal: „Právě jsem v obchodě s nářadím v Queensu a přemýšlím nad tímhle #greenday15 #thefutureisnow #greendayforever.“

Tak že by už?

Billieho velká noc

Ještě se vrátím k Billieho vystoupení na Little Kids Rock Benefit: Krátké info z časopisu Rolling Stone:

Billieho velká noc

„Green Day mají od března pauzu, ale Billie Joe Armstrong se objvil, aby zaburácel při pár coverech od Joan Jett na Little Kids Rock Benefit v New Yorku, jenž měl na starosti Steve Van Zandt. Vystoupení zahrnovalo také přídavek „I Love Rock and Roll.“ V zákulisí se pak Armstrong bavil s kolegou z Lollapalooza 94, Ad Rockem.“

 

Kapely obviňované za krach nahrávacích společností

Na stránkách Rolling Stone je článek s názvem „Tyhle kapely jsou obviňovány za bankrot jejich nahrávacích společností“ a píšu o tom proto, že jsou tam uvedeni i Green Day:

Nezávislé labely přicházejí a mizí – tak to prostě chodí. Některé se zdají být nedotknutelné hudebním průmyslem, jiné zase ne a jdou do toho tvrdě od samého počátku.
Některé z těchto nahrávacích společností jsou zmíněny v galerii a mají jedno společné. Obviňují některé z hvězd za jejich konečný zánik. Je skvělé, když dokážete přitáhnout stěžejní kapely, jako jsou Green Day nebo Nine Inch Nails, ale takto vysoká úroveň s sebou přináší přemrštěné náklady na nahrávání a, bohužel, někdy prodeje nedosáhnou očekávání.
Bez ohledu na důvod, proklikejte se galerií a dozvíte se více o některých labelech a kapelách a jejich nešťasné – a neúspěšné – vztahy mezi nimi.

….

Green Day (Lookout! Records)

V roce 2005 sebrali Green Day svůj katalog od Looukout! Records se stížností, že neplatí honoráře. Jejich odchod se ukázal být až příliš na to, aby se to dalo zvládnout a Lookout! téměř okamžitě propustil většinu svých zaměstnanců a jejich úpadek se táhl po několik let.

To by bylo z článku všechno… No jo, chvíli jste nahoře, chvíli zase dole. Už jsem o tom nějaký článek psala, nicméně na stránkách Lookout Records je hned na úvodce článek s názvem „Je těžké říct sbohem.“ V článku vysvětlují, že od roku 2005, kdy ukončili vztahy s kapelami jako Green Day a Operation Ivy, už nic nevydávají.

Jason White se léčí s rakovinou jícnu

Omlouvám se, že jsem posel špatných zpráv. Podle komentářů na Instagramu u Mikovy fotky kde se několik lidí ptá, jak je Jasonovi a podobně mě to dovedlo k tomu, že se nejspíš něco děje. Děje. Jason White má rakovinu jícnu. Oficiální zpráva z Facebooku Big Cats:

„Ahoj přátelé, bohužel musíme oznámit, že Big Cats musí ustoupit a vynechat naše plánované sváteční show. Před několika týdny Jason zjistil, že jeho dvouměsíční bolest v krku byl ve skutečnosti rostoucí nádor v jeho jícnu. Dobrou zprávou je, že se na to přišlo a je to dobře léčitelné. S léčbou začíná koncem tohoto týdne. Děkujeme předem, že na něj myslíte. Uvidíme se v roce 2015.“

Přejeme Jasonovi velmi brzké uzdravní a držíme mu palce ať má tolik síly, jako Mikova žena Britt, která je na tom už podstatně lépe.