Muzikál AI vyráží na turné

Muzikál American Idiot vyráží v první polovině roku 2016 na své turné po Anglii. Bude mít hned šest zastávek po divadlech.

Hlavní postavy bude hrát finalistka anglického X-Factoru Amelia Lily a divadelní hvězda Aaron Sidwell. Jeden z jejich duetů můžete vidět níže ve videu. Také můžete sledovat Facebook téhle anglické tour muzikálu nebo Instagram. Vstupenky jsou k mání zde. Na stránkách slibují, že vstupenky jsou k prodeji od £15 (v přepočtu cca 570,- Kč, což upřímně není vůbec pálka).

Termíny představení: Celý příspěvek

Poslední show muzikálu AI na tomto turné

Ještě jednou se zastavíme u muzikálu – muzikál American Idiot měl teď poslední show na svém dosavadním turné, ta proběhla v Denveru v Coloradu a při této příležitosti se v hledišti objevili taky Billie Joe s Adrienne, Tré Cool se Sarou a Michael Mayer.

Určitě se stavte na FB GD Live on Tour, mají tam spoustu fotek a předpokládám, že na Instagramu jich najdete taky dost.

Muzikál American Idiot končí

Dan Tracy, herec co nyní hraje v muzikálu Tunnyho, se zmínil, že na konci května bude ukončeno turné muzikálu American Idiot. Představení skončí 25. května v Denveru a do konce bude odehráno cca posledních 20 představení. Také prozradil, že se budou na muzikál udělovat licence do menších divadel či třeba i škol.

Nutno říci, že muzikál vyhrál i ocenění Grammy v kategorii „Best Musical Show Album„.

Chceteli si prohlídnout, ve kterých městech se muzikál ještě zastaví, tak se mrkněte na oficiální stránky.

Hra American Idiot – příběh z titulní strany

Z Billboard.com

Pozn.- Tales of Another Broken Home – 5. část songu Jesus of Suburbia – v překladu „Příběhy další rozvrácené rodiny“
When It’s Time – nevydaný song posledního alba – v překladu „Když je čas“

HRA ‚AMERICAN IDIOT‘ OD GREEN DAY: PŘÍBĚH Z TITULNÍ STRANY

Autor: Cortney Harding
Překlad: Magnumka
Datum: 16. dubna 2010

Je čtvrtek večer, 1. dubna a bezesrandy, Broadwayské St. James Theater je přepllněné. Předpremiéry muzikálu „American Idiot“ začíná o týden a něco před očekávaným otevřením 20. dubna a divadlo bylo téměř plné každou noc.
Vybledlé plagáty a několik televzních obrazovek na scéně poskytuje zázemí pro 95 minut zpívání, tančení písně Green Day. Děj se soustředí na tři mladé kluky, kteří se snaží uniknout bezperspektivnímu předměstskému životu. Will ale odejít nemůže, protože jeho přítelkyně otěhotní; další dva v určitém slovasmyslu „uspějí“. Tunny je sveden honosným vojenským náborářem, jde do války, okamžitě přichází o nohu a zamiluje se do zdravotní sestry. Druhý, Jesus of Suburbia, z alba „American Idiot“ z roku 2004, přejmenovaný na Johnnyho, začne být závislý na drogách a má dívku, kterou později ztrácí, protože se formuje zpět do osoby, kterou býval na začátku. Přichází domů, současně se svými přáteli, povzbuzen s novým smyslem pro osobní zodpovědnost.
Příběh neobsahuje skoro žádné místa s mluveným dialogem, vše je řečeno převážně písněmi z „American Idiot“ a jeho následovníka z roku 2009 „21st Century Breakdown.“ Na stage je kapela a přestože jsou skladby zvukově plnější a upravené pro divadlo, ještě pořád si udržují rozkouskovanou kvalitu originálů.

Podívejte se na rozhovor Billiboard s obsazením „American Idiot“

Konec není zrovna šťastný, ale taky to není Král Lear, teda aslepoň ne podle frontmana Green Day, Billieho Joe Armstronga.
„Všechny postavy dělají chyby a získávají zkušensti,“ říká. „Pro ně je to ještě pořád začátek cesty. Pro Johnnyho, který v každém případě nehází všechnu vinu na rodiče nebo společnost. Může se hnout kupředu.“
Zatímco show vypráví příběh o Johnnově přechodu, zároveň představuje dospívání Green Day. Když kapela poprvé vylezla z Bay Area s usmrkaným tří-akordovým punkem na začátku 90. let, poslední místo, kde by je kdokoliv očekával, že je uvidí bylo Great White Way. Ale jak „American Idiot“ zkušeně dokazuje, že věci málokdy dopadnou tak, jak si myslíte.

TALES OF ANOTHER BROKEN HOME

Ikdyž rocková opera byla od doby co měly „Hair“ premiéru v roce 1968 a byly znovuzrozeny když se velkým hitem stal v roce 1996 „Rent,“ založena na jedinném albu, jde o více ambiciózní koncept. O takový Broadway se jen jednou pokusili The Who s „Tommy“ z roku 1993, který měl premiéru také na Broadwayském St. James Theater.
Ale začleňovat rock do produkce se stalo tak běžným, že 10 z 24 muzikálů, které budou v dubnu na Broadwayi lze volně považovat za rockové muzikály. Nedávnými příklady můžeme uvést od „Rock of Ages,“ který využívá klasické pop-metalové písně aby řídily příběh, přes „Fela!“ který písněmi vypráví příběh afrického hudebníka jménem Fela Kuti, dále nekomerční emo muzikál „Bloody Bloody Andrew Jackson“ až po dlouho-odkládaný, drahý „Spider-Man“ s prvky U2.
V tomhle případě je příběh St. Jimmyho, drogového dealera, Jesuse of Suburbia a Whatsername vsekán do děje vloženého v „American Idiot.“ Příběh je z dobře známého alba, které vyšlo v roce 2004, podle SoundScan se ho prodalo více než 5.9 milionů kopií a vyhrálo cenu Grammy za nejlepší rockové album.
Tento příběh zpočátku zobrazoval výzvu režiséra Michaela Mayera, který se rozhodl zavolat Armstrongovi. „Do tohodle záznamu jsem se zamiloval hned jak vyšel,“ říká. „Myslel jsem si, že měl předpoklady pro skvělou divadelní show. Poté, co se ‚Spring Awakening‘ [muzikál režírovaný Michaelem Mayerem, muzikál je adaptací německé hry, která přitahovala obrovské mladé publikum a vyhrála 8 cen Tony Awards] dostalo na Broadway jsem dělal rozhovor a reportér mě požádal, abych popřemýšlel nad dalšími možnými zdroji rockové hudby a já hned řekl ‚Amerian Idiot.'“
Mayer pozval Armstronga na show „Spring Awakening“ a pak spolu ti dva mluvili celou noc. „Billie mi dal na vytváření scénáře a postav volnou ruku a po dobu šesti měsíců jsem se ptal co s čím dát dohromady před tím, než jsme si to přečeli,“ dodává.
Za jeho stranu Armstrong říká, že on věděl, že tam celou dobu ten příběh byl. „Původně jsme přemýšleli nad jeho [American Idiot] filmovou verzí,“ říká. „Vždycky jsme si do jisté míry myslel, že by to mělo být uděláno ako hra. Pak jsme si dali několik schůzek a uvědomili si, že filmový průmysl vypadá jako maminka-a-pop sklad. Když jsem mluvil s Michaelem hned jsem vycítil, že na to má.“ (Jeho filmový cíl nemusí být tak nereálný: Zábavní a zpravodajské stránky Deadline New York nedávno oznámily, že patneři Playtone – Tom Hanks a Gary Goetzman jednají o přeměně muzikálu na celovečerní film.)
Show se začala rozvíjet v roce 2008 s tím, že Mayer prezentoval Arsmtrogovi dílny a vzájemně si psali e-maily. Do prosince 2008 připravoval Mayer verzi pro divadelní prkna a v červenci 2009 se show začala zkoušet v rodém městě kapely, v Berkeley (Kalifornie) Reperthory Theater. Armstrong je psán jako autor všech textů, Green Day jako autoři veškeré hudby a Armstrong s Mayerem jako spoluautoři příběhu.
„American Idiot“ bylo otevřeno v Berkeley Rep. 15. září 2009 a po 11 dnech hraní bylo naplánováno, že poběží do 11. října; tenhle fakt ale dvakrát prodloužili a muzikál se hál do 15. listopadu a muzikál se tak stal nejohromnější show v historii divadla.
Kritické reakce na původní inscenaci byla smíšená. Los Angeles Time to chválil a bral na vědomí „Pokud se k tomu nenatočí zcela vyhovující historka, jeho [AI] řev je stále tak neodolatelný, dokonce ikdyž předmět protestu zůstává nepolapitelný.“ The Oakland Tribune byl naštvaný „[Co] jednou byl pěkný sýr Gouda, byl předem zabalený jako Velveeta… Jinými slovy by to mělo na Broadwayi udělat velké prachy.“
Po několika letech Mayer poprvé Armstrongovi zavolal. Hra zamířila na východ do St. James, kde preview začínají 24. března.

ZÁZRAK NA 44. ULICI?

Ira Pittelman, jeden z producentů „American Idiot,“ společně s partnerem/hercem Tomem Hulcem si myslí, že show používá rock’n’roll, což bude mít za následek, že publikum bude hledat něco, co odráží ducha doby. „Jestli se podíváte na hudbu za posedních 50 let je to všechno rock,“ říká. „Každý nový muzikál má v sobě prvky rocku.“
Pittelman a Hulce, kteří pracovali s Mayerem jako co-producenti na „Spring Awakening“ k divadelnímu „American Idiot“ přidali hotovost ze skupiny investorů – stejně tak přidali i své vlastní peníze.
„Měli jsme pracoviště v Berkeley a pozvali jsme skupinu lidí, které považujeme, že jsou, co se týče divadla, velmi vážní,“ říká. „Všichni byli pro.“
Pittelmanovy a Hulcovy záznamy nepochybně pomohly posílit důvěru příznivců. Kromě „Spring Awakening“ má Hulce taky rozsáhlé herecké zkušenosti, Hrál v Mozartově „Amadeus“ a Pintově „Animal House.“ Dostal dvě Emmy Awards za „Chronicle Heidi.“ Pittelman, který je zakladatelem Hearland Music a běžel na Universal Music Media, vyhrál v roce 2002 Tony za „Private Lives“ a byl co-producentem „Topdog/Underlog,“ které vyhrálo Pullitzerovu cenu za drama.
Pittelman neodhalil přesné náklady na výrobu, ale říká, že je to sedmi-místné číslo. Podle Charlotte St. Martin, výkonná vedoucí obchodního sdružení Broadway League, jsou průměrné náklady na hru mezi $2 miliony a $4 miliony, zatímco spousta muzikálů může stát více než $10 milionů. Kvůli tomu, říká, trvá muzikálům delší dobu než se náklady vykompenzují a stanou se výnosnými. „Muzikály mají tendenci běžet déle než hry,“ doplňuje.
Dodává, že jedna z pěti show nakonec jen kompenzuje počáteční investici, ale proces dnes zabere o něco více čase než to trvalo před 50 lety. „V 50. a 60. letech byla hra schopná nahradit částku za šest měsíců,“ říká. „Teď čekáte dva roky z důvodu vyšších nákladů na uvedení show.“
„V této produkci se děje spousta věcí,“ říká Hulce. „Máme hodně osvětlení; máme počítačový ‚mozek‘ který v určitých bodech rozesílá obrazy všem obrazovkám na stage. Nejde o super vysoký lesk, ale je to spletité.“
Co se týče rozdělení finančních prostředků, říká Pittelman, že divadlo je „jedním z posledních míst, kde jsou autoři vlastníci své vlastní práce.“ Dodává, že on a Hulce mají se skupinou finanční vztah, který bude trvat celou dobu promítání show. Písně jsou kryté licenecí „obrovských práv“; obvykle v divadelním světě se ta licence vztahuje songy napsané specielně pro vystoupení a vydavatelé vlastní jen podíl na licenčních poplatcích za vedlejší produkty jako jsou noty, hudba a výdělky z alb účinkujících. V případě Green Day, protože jde o písně, které byly napsány před show, dostanou honoráře oba – skupina i její vydavatel, Warner/Chappell.
Zatímco Armstrong do show neinvestoval své vlastní peníze, potenciálně by z toho mohl mít hezký zisk a to zejména pokud se zadaří a bude vyhlášeno tour. Originální Broadwayské obsazení nahrálo album, které produkoval Billie a nahrál se svými kamarády z kapely Green Day, Tré Coolem a Mikem Dirntem. Album vyjde 20. dubna a podpoří tak prodej originálního alba.
Obecně platí, že jestli show uspěje, její životnost bude prodloužena na několik let, dokonce desetiletí. Hra je typicky inscenovaná na Broadwayi, pak má vybavené celostátní turné, pak další celostátní neorganizované turné předtím, než vyjde do škol a komunitních skupin. A jakmile je hra celostátně přijata vysokým oddělením školního divadla, může spustit generaci na generaci jako například „Oklahoma!“ nebo „Bye Bye Birgdie.“
Přesto poptávka po rockových muzikálech ještě na trhu není plně vyzrálá. „Rockové muzikály nemají tendenci dělat dobře,“ říká Liz Wollman, odborná asistentka hudby v oddělení výtvarného a divadelního umění na Baruch College v New Yorku a autorka „The Theater Will Rock: A History of the Rock Musical, From Hair to Hedwig“ – Divadlo bude rockové: Historie rockových mzikálů od Hair po Hedwig (University of Michigan Press, 2006). „Existují vyjímky jako ‚Hair.‘ Ale i produkce jako „Jesus Christ Superstar“ byla zlomená jen kvůli tomu, že nebyla tak úspěšná jako album.“
Wollman říká, že nedávné hity jako „Spring Awakening,“ které vedly k oživení rockové hudby na Broadwayi a dodává, že by mohlo jít o začátek nového trendu, který bude mít prospěch i pro „American Idiot.“ Přidává, že skutečnost, že „Idiot“ je režírovaný Mayerem a hvězdami „Spring Awakening“ s Johnem Gallagher Jr. v hlavní roli také pomůže přilákat davy.
„Samozřejmě přijdou fanoušci Green Day,“ říká. „Tak jako tam budou fanoušci ‚Spring Awakening‘ a fanoušci [hudeního vedoucího/aranžéra] Toma Kitta, který ho následoval. Půjdou se podívat i studenti, pokud budou moct sehnat lístky za přijatelnou cenu. Ale nevíme kdo všechno, kromě těchto zástupů fanoušků, ještě přijde.“
Wollman říká, že neví jestli show bude vůbec udržitelná, jestliže se nedosáhne širšího publika. „Broadway má sklon k širšímu publiku,“ říká. „Bude tam napětí, protože o čem si Broadway myslí, že je ostré, to ve skutečnosti v rocku vůbec ostré není.“
Ačkoliv větší ekonomické podmínky na Broadwayi se zdají být slibné. „Broadway opravdu unikl poslední krizi,“ říká St. Martin z Broadway League. „V posledních 50 letech se nevyskytla žádná souvztašnost mezi Broadwayem a stavem ekonomiky, teda pkud se nebudete dívat na události jako je 11. září. Jak dobře si Broadway vede záleží mnohem víc na tom, jak dobré jsou show.“

WHEN IT’S TIME (NA PROSAZENÍ show)

Ačkoliv Wollman říká, že na Broadwayi se spíše najde starší publikum, připouští, že časy se mění. „Děcka jsou s muzikály spokojené. Podívejte se na ‚High School Musical‘ nebo ‚Glee.‘ Je to pro ně část pop kultury.“ St. Martin říká, že zatímco se Broadway nesoustředil na to, aby měl mladší publikum, tak tento fakt, že je víc otevřený mladším prodcentům znamená více show, které budou apelovat Generace X a Y.
Teenageři jsou hlavním cílem „Idiota,“ ale taky jsou tady jejich rodiče. V noci 1. dubna bylo divadlo plné rodin-maminek, tatínků a dvou pubertálních dětí, aby si užili noc. Pittelman říká, že show zatím za televizní reklamy a rádiovou kampaň, která bude brzy odstartována už utratila $500,000. Tenhle mediální obrat brzy zabodoval, v lednu obsazení vystoupilo v televizním vysílání Grammy Awards. Hulce přidává, že show má nasazenou velkou online kampaň s reklamami na široké škále divadelních i hudebních internetových stránkách. Lístky na show stojí taky podle úseku. Studentské spěšné sedadla stojí $27, regulérní vstupenky stojí v rozmezí $30 a $127. I MTV se tímto kanálem skupiny a rozdává lítstky na předvedení půlhodinového speciálu s názvem „Green Day Rocks Broadway,“ ve kterém nabízí pohled do zákulisí muzikálu.
Ale tradiční televize, rádio a online kampaň by nemusely stačit, řká Janet Billig, výkonná vedoucí „Rock of Ages.“
„Udělali jsme jakýsi průzkum publika a zjistili jsme, že téměř polovina z nich nikdy předtím na Broadwayské show nebyla,“ říká. „Takže jsme věděli, že neexistuje žádný způsob, jak bychom se mohli držet klasického Braodwayského marketingového plánu. S Broadwayem máme opravdu skvělý a věrohodný tým, stejně jako „American Idiot,“ takže víme, že v tomhle směru můžeme čekat obvyklé publikum. Ale potřebovali jsme za tím jít.“
Billieg říká, že jedna z klíčových částí propagace „Rock of Ages“ byla nechat lidi poslechnout si hudbu, která je sojená se show. „Nemůžeme jenom tak říct: ‚Pojď si poslechnout všechny své oblíbené klasiky z 80. let.‘ Potřebují ten řev slyšet vycházet z jejich počítačů. Děláme věci jako že necháváme obsazení zpívat na sportovních hrách. Taky víme, že lístky většinou kupují ženy, takže pracujeme s blogy pro maminky; také se ujišťujeme, že plagát je zajímavý pro děcka.
Celý ten důvtipný marketing ve světě je ale prd platný, pokud show nemá silný příběh a John Gallagher Jr., který hraje Johnnyho, říká, že spoléhá na schopnost příběhu, který dokáže publikum přitáhnout.
„Je to příběh o děckách ve světě, kde vždy vede televize a oni bojují, aby našli svůj vlastní hlas,“ říká Gallagher. „Jestli hra má, nebo nemá šťastný konec závisí na vaší perspektivě. Ale nakonec Johnny prochází něčím s čím zápasí mnoho lidí, dostane se z toho a pořád dokáže stát.“

Recenze posledního představení American Idiot na Broadway

Recenze přeložena z GDA:

Autor: Andres
Překlad: Magnumka

„Tohle není párty, tohle je oslava,“ zařval v neděli – velikonční neděli, 24. dubna 2011, Billie Joe k divadlu plnému panoušků Green Day a Broadwaye. Muzikál American Idiot běžel na Broadwayi v St. James theater v New York City něco málo přes rok. Ze začátku se objevovaly pochybnosti o tom, zda si punk rockový muzikál udrží svou moc amezi fanoušky se projevily obavy o to, jak by se asi mohla změnit hudba Green Day na divadelní produkci, aniž by se z toho stala jen omáčka.

Procházka okolo St. James při závěrečné noci upozornila na střet kultur. Punkové děcka s růžovými, fialovými a odbarvenými vlasy, co měli na sobě soustu cvoků, nebo oblečení, na které byste s klidem přísahali, že ho na sobě měli předchozích 5 dní, no a každý tam měl trička Green Day – a celebrity, divadelní „lid“ a lidi , co byli oblečení tak, že by mohli navštívit prezidenta Spojených Států (omlouvám se ostatním prezidentům, ale pouze našemu se dostává tolik pzornosti co se módy týče). Momentálně mě nenapadá moc dalších skupin, které by svedly tyto dvě kultury dohromady a vytvořili něco, co by si mohli taky užít.

To bylo poprvé, co jsem viděl Billieho v roli St. Jimmyho, maniakální špatnou stranu v každém z nás, která se chc dostat ven a vypálit svět kolem něj. Muzkál jsem viděl před rokem, premiéru, s originálním obsazením, kde hráli Tony Vincent jako „St. Jimmy,“ John Gallgher Jr. jako „Johnny,“ Michael Esper jako „Will“ a Stark Sands jako „Tunny.“ Příběh se točí okolo tří přátel, kteří chtějí opustit své rodné město, ale když se dvě vedlejší-hlavní postavy rozhodnou jít svou cestou, skončí ve městě Johnny sám jen se svými démony pro pobavení. Přichází St. Jimmy, ukazuje mu zábavu rychlého života drog a alkoholu a dál ho sleduje, jak se Johnny sám ničí. Myslím, že je to solidní interpretace hudby. Jsou tam přidány dvě dějové linie, ale obě byly provedeny způsobem, který na abu vlastně je, který se v příběhu Green Day vytvořeném na American Idiot objevuje.

Výstup Billieho Joe jako St. Jimmy je mnohem více nevyzpytatelné, než jak to pojal Tony Vincent. Nevěřím, že je jeden lepší než druhý, obě ztvárnění mají v příběhu své místo. Kde byla postava Tonyho hrůznější a hranicí zla, Billieho vidíme s hravou apatií. U jednoho to vypdá, že jeho záměr je opravdu tohoto muže zničit, druhý se chce jen pobavit a je mu opravdu fuk, co se stane.

Když si Billie udělá cestičku po stage během písně „St. Jimmy,“ zacpe si jednu nosní dírku a funí vpředu na stage (myslím že Beetlejuice Michaela Keatona z konce 80. let). No, nevychované, ale osvěžující. Počkat, špatná volba slov. Myslím tím, že když vidíte Billieho Joa, tak působí jako někdo, kdo si nemůže dvakrát zašukat (pravděpodobně ani jednou, ale nevím proč to tu vůbec říkám) – a je zábavné to sledovat.

Během muzikálu se zdá, že si s Johnnym hraje (kterého hrál talentovaný Van Hughes obsazený do role pro poslední měsíc), dráždí ho drogami, líbá ho, propíchává mu ucho, hravě na sucho šoustá, pak ho tahá za vlasy – a pak se svlíknou a mrdají jeden druhého. OK, poslední část je lež, jenom mi připadalo, že to k tomu směřuje (možná jen v mé hlavě).

Vidět Billieho Joe (někoho, koho všichni dlouhá léta obdivujem při vystoupení Green Day) v triku postavy je speciální léčba sama sobě. Líbí se mi ten nápad, i přesto, že příběh American Idiot (z alba) je založen na postavách Jesus of Suburbia a St. Jimmy – víme, že obě tyto postavy jsou součástí Billieho. Takže když hraje St. Jimmyho, vidíte jeho část, která je obvykle ukryta. Možná že jediná další příležitost, kdy tuhle jeho stránku můžeme vidět na vlastní oči je, když na scénu přijde Rev kvůli show Foxboro Hot Tubs.

Billieho přítomnost v show přináší něco zvláštního, ale dokonalost této postavy v show je zvýrazněna tím, že zbytek obsazení je vedle rockové star, tak velké jako je Billie Joe, oravdu silné. Na ostatních hlavních postavách z obsazení je úžasné, kolik oddanosti dali tito jednci k výrobě. Bylo to teď po třetí, co jsem muzikál viděl a pokaždé jsem si všiml něčeho nového. Markant každdenního života je fakt dobře vyvinutý a taky reprezentace zbytku obsazení, které snadno přehlédnete, pokud si nedáváte pozor.

Billieho postava se smála a to přidává show zvláštní pocit. I když pro mě je to těžké odhadnout, kolik z toho je postava, nebo prostě proto, že to tak Billie Joe dělá. Jedna scéna St. Jimmyho a Johnnyho, kde si oba kreslí rtěnkou nebo čím na hrudník srdce (myslel jsem si, že je to rtěnka, ale Billiemu to teklo po hrudníku dolů po tom co to nanesl) a po tom, co se Johnny zastaví, když je srdce hotové, Billie si pokračuje v kreslení po celém břiše a hrudníku jako dítě, které své choutky neudrží na uzdě, u čehož publikum puká smíchy.

Muzikál je neuvěřitelný a i když jsem pochopil, že někteří lidé prostě nemají chuť na muzikály a divadla, opravdu si myslím, že fandové, kteří se zajímají byť jen okrajově, budou s touto produkcí spokojeni. S i bez Billieho Joe je obsazení úžasné. Příběh sám o sobě přináší rozměr do příběhu, který si myslím fanoušci Green Day (hlavně fanoušci American Idiot) můžou ocenit a vychutnat si jej. Můžete říct, že tato produkce je v rukou lidí, keří doceňují schopnost Green Day tvořit hudbu.
Po přídavku účinkující odešli a objevili se Billie Joe, Mike, Tré, Michael Mayer a dva producenti show. Jeden z producentů se zmínil, že muzikál by se na konci tohoto roku měl vydat na mezinárodní turné. Po pár slovech k obsazení a štábu chválil Michael Mayer Billeho za to, že je „kurva básník“ a poděkoval mu za jeho vášnivost a upřímnost v jeho práci. Jeden z producentů řekl Billiemu „užívej oslavu“ a později mu předal láhev Jacka Denielse. Krátce na to představil Michael Mayer Green Day a kapela zahrála několik písní.

Setlist:

- Only of You
– Murder City
– Holiday
– Burnout
– Letterbomb
– Welcome To Paradise
– Longview
– Spiderman (Cartoon Theme Tune)
– Walking Out on Love (Exploding Hearts cover)
– Jesus of Suburbia

Před tím, než začali hrát odlehčil Billie náladu vtipem – pedofil a dítě jsou do lesa. Dítě říká: „je to tu strašidelné“, a peďák na to „jak si myslíš, že se asi cítím já. Zpátky budu muset jít sám.“ Publikum v St. James se smálo, jen s pár pohoršenými „oooo jé“ Taky řekl, že má „v hubě jak v polepšovně“ po nadávání na cosik, pak kapela zahrála kousek tématického songu Spiderman před zastavením a Billie Joe se rozhlížel po stage, aby se ujistil, že nikdo nespadl (odkazoval na nehodu při muzikálu Spiderman – taky na Broadwayi), potom řekl „Pardon, dnes večer bude všechno nevkusné.“ Mezi některé písně pronesl Billie projev, ve kterém řekl, že v roce 2004, kdy bylo American Idiot vydáno, jsme byli v 1 válce s jedním z nejhorších prezidentů v historii, a nyní, v roce 2011, máme „3 války a inteligentního muže ve vládě, ale on je pořád do prdele nadevším povýšen.“
Green Day byli na vrcholu své hry (jako vždy) během svého představení. Účinkující byli s nimi na jevišti a tančili v pozadí, hudba Green Day řvala z tlampače St. James a byl jsem překvapený, že je to ve slyšitelné formě. Dav tančil, skákal a zpíval. Billie Joe dělal na stage pořád nějaké blbosti – jako třeba německý přízvuk (který zněl spíš rusky než neměcky) – zatímco Mike a Tré se mu smáli. Celá tahle věc byla neuvěřitelným zážitkem, ale ještě lepší pro mně bylo to, že jsem to mohl zažít s některými z mých nejlepších přátel, kteří pracují pro tuto stránku. Zvláštní víkend dovršil konec neuvěřitelného roku pro Green Day, muzikálové obsazení a štáb a taky fanoušky. Přehlídka šla pryč třeskem a Billie Joe měl pravdu. tohle byla prostě oslava.
Nyní už čekáme na transformaci do celosvětového turné a filmu. Myslím, že je sakra dobrý čas na to, být fanouškem Green Day.
Poznámka: Tohle jsem napsal při cestě zpátky z New Yorku do Nového Mexika po pouhých 2 hodinách spánku. Omlouvám se, za případné chyby.

Tom Kitt ohledně přípravy stage pro AIM

Kristin Firedrich z Center Theatre Group udělal nedávno rozhovor s Tomem Kittem. Myslím, že byste si na něj mohli pamatovat – tenhle chlápek dělal úpravu hudby pro muzikál American Idiot.

Jako spisovatel beru všechny vlivy, zejména pokud to pomáhá utvářet můj hlas. O Green Day jsem se toho hodně naučil. Jsou to neobyčejní písničkáři, kteří mají vrozený dar pro psaní teatrálních písní se silnými, dramatickými beaty. Sedí to k tomu, že v divadle je všechno o příběhu. Jako skladatel si můžete vybrat jakýkoli styl a můžete se pokusit udělat z toho něco pro vás autentického, ale na konci dne, pokud nedodáte příběh, kterému se můžou diváci věnovat, budete mít problém.

Celý rozhovor na CenterTheaterGroup.org.

Tom Kitt dělá Idiota rockem z role vypravěče

Tom Kitt, jméno které znáte pravděpodobně díku muzikálu American Idiot, pracuje s Green Day na nových albech. Na SFGate.com je s ním rozhovor. Není moc, dlouhý, takže tady překlad:

TOM KITT DĚLÁ „IDIOTA“ ROCKEM Z ROLE VYPRAVĚČE

Autor: Chad Jones
Překlad: Magnumka

Když režisér Michael Mayer přišel s inspirací předělat klíčovou rockovou operu Green Day „American Idiot“ na Broadwayský muzikál, musel samozřejmě dostat povolení kapely z Berkeley. Jednou Billie Joe Armstrong, Mike Dirnt a Tré Cool dali Mayerovi k vytvoření show zelenou a první komu Mayer zavolal byl Tom Kitt, spolupracovníkovi, který by Mayerovi pomáhal režírovat projekt, který by se mohl stát „Everyday Rapture.“

„Tenhle chlápek je génius,“ řekl Mayer do telefonu, zaatímco si křáčel přes Times Square. „Nejen že je Tom sám songwriter, ale taé je shopný pobrat materiál jiných vnitřním, peotickým zůsobem.“

Kitt okamžitě souhlasil, protože se považuje za obrovského fanouška Green Day.

„Moje láska ke Green Day je na několika úrovních,“ říká Kitt do telefonu v New Yorku. „To jejich nadání k psaní písní, skutečnost, že píšou o všech důležitých tématech, jak osobních, tak i o politických a jsou prostě nadčasová kapela. Připadá mi, že jsem s nimi vyrůstal. Byli jako zvukovou stopou mého života a když jsem pak vlastně začal na hudbě pracovat, našel jsem tolik vrstev ze kterých jsem se pořád víc a víc nechával inspirovat.“

Není to o tom, že by Kitt potřeboval práci navíc. Je to skladatel oceněný Pulitzerovou cenou za to, jak spolu s Brianem Yorkeym napsali texty k „Next To Normal“ o bipolární terapii a terapii elektrošoky.

Režisér Mayer mohl požádat o doslovný překlad „American Idiot,“ abum z roku 2004, kterého se odhadem prodalo přes 14 milionů kopií a to by mohlo potěšit fanoušky nahrávky. A Kitt to mohl udělat, ale Mayer chtěl něco víc.

„Tom chápal, jak zcela, hluboce, skutečně ctít krásu a bohatost písní Green Day,“ říká. „A přesto byl schopný dodat rozsáhlé pásmo hudebního materiálu, který přišel přímo od něj a jeho geniality. Hudebně umístil nesmazatelnou stopu na způsobu, jakým ty písně slyším. V tomto bodě je jeho práce na těch písních neoddělitelná, protože tam vzniklo jakési pouto.“

Jedna z prvních Kittových inspirací byla píseň „Whatsername.“ Kitt to chtěl zmixovat a číslo začít jen klavírem a smyčci, než vygraduje do punkového levelu. Na začátku toho všeho, v roce 2008, se Kitt trochu reakce Green Dayobával.

„Poukázali na ‚Whatsername‘ jako na něco, co se jim fakt zalíbilo a to pro mně opravdu hodně znamenalo,“ řekl Kitt. „Věděl jsem, že jsem mohl následovat své tvůrší instinkty.“

Když měl na podzim 2009 „American Idiot“ světovou premiéru v Berkeley Repertory Theatre před tím, než se po sedmi měsících přesunul na Broadway, zabodovala Kittova práce natolik, že muzikál zpřístupnil fanouškům kapely, ale i hudebním a divadelním nadšencům, kteří Green Day od jejich Black Flag neznali.

Nyní se „American Idiot“ vrací do Bay Area jako součást sezóny SHN do Orpheum Theatre, kde se fanoušci z Bay Area můžou podívat na změny, které proběhly mezi Berkeley a Broadway. Jedna z hlavních změn, která byla v Berkeley zavedena a spuštěna potom v New Yorku bylo přidání nové písně – „Last of the American Girls“ z alba 21st Century Breakdown z roku 2009 a slyšet j můžete jako mashup se „She’s a Rebel.“

„Řekl jsem Billiemu svoji představu s ‚Eleanor Rigby‘ jako vrchol písně a on byl pro,“ říká Kitt. „Musím říct, že ten proces byl přirozený. Lítal jsem tam a zpět mezi Michaelem a kapelou, ale každý nápad přišel z emocionální směsky. Šel jsem tam, kam mě maeriál vedl. Nemlžu ani popsat, jak moc byla kapela otevřená. Byla to krásná spolupráce.“
Hodně z rockové hudby, zvláště když hráli v aréně decibelů, je o pocitu, protože opravdu nerozumíte slovům. Na ruhou stranu divadlo, tam je to všechno o příběhu, postavách a slovech. Kitt věděl, že diváci by měli být schopni sledovat text a zároveň chtěl, aby se uvolnili tak moc, jak jen je to u rocku možné.

„Doufal jsem, že show bude znít jako hybrid zvuku autentického pro punk rockové arény, ale stále s vyprávěním silného příběhu,“ dodává Kitt. „Úprava, na kteoru jsem orpavdu hrdý je ’21 Guns‘ protože refrén má sestupnou basovou linii s podmíněným typem progrese, který hned vykřikuje, jen do mě. To je důvod, proč bylo tak přirozené, aby se první refrén , který měl být silný a výbušný, je nakonec tichý a jemný, odehraný na smyčcích. Stále to zní jako Green Day, jen s jiným zabarvením, než na které jsou lidé zvyklí.“

Green Day se Kittova práce na „American Idiot“ zalíbila natolik, že se rozhodli přizvat jej k práci na někerých úpravách pro „21st Century Breakdown“ a následuje další spolupráce na novém albu kapely (nebo jak říká Kitt – na „třech albech naráz“).

„Doufám, že Green Day toho pro divadla napíšou víc,“ zakončuje Kitt hovor. „Jsou v tom geniální.“

American Idiot: By Green Day and Michael Mayer. Directed by Michael Mayer. Orpheum Theatre, 1192 Market St., S.F. $31 – $100. (888) 746-1799. www.shnsf.com

Dokument o vytváření muzikálu American Idiot

15. září 2012
Green Day se chystají na vydání dokumentu – teď nemluvím ani o dokumentu Quatro!, který má být o natáčení trilogie, ani o dalším dokumentu, který má být o brzkých létech kapely. Má vyjít další dokument, tentokrát o muzikálu American Idiot.

„Dokument se stále připravuje. Jmenuje se „Broadway Idiot“ a je kombinací příběhu cesty Billieho Joe ze světa punk rocku k Boradwayskému stage se skutečným natáčením muzikálu. Sleduje vývoj muzikálu od ranných dní, přes hraní v Berkeley Reperthory Theater, zahájení na Broadwayi až po Billieho brodwayský debut v roli St. Jimmyho.Doufají, že po skončení bude film nabídnut festivalům.“

V dokumentu toho uvidíme asi hodně. Víc informací zatím není, každopádně situaci sleduju..

Billboard: Broadway Idiot

Rozhovor přeložen z Billboard.com

BROADWAY IDIOT: NOVÝ FILM O MUZIKÁLU GREEN DAY MĚL PREMIÉRU NA SXSW

Autor: Phil Gallo
Překlad: Magnumka

„Broadway Idiot,“ behind the scene film o vytváření muzikálu „American Idiot,“ má dnes světovou premiéru, promítá se i „Cuatro!,“ který zaznamenává Green Day jak nahrávají tři alba.
„Broadway Idiot“ se vztahuje na vývoj divadelního kousku v Berkeley v Kalifornii, prezentaci materiálu Billiem Joe Armstrongem, Mikem Dirntem a Tré Coolem, transformaci na Broadway a Armstrongovorostoucí zapojení do projektu včetně toho, kdy se octl v roli St. Jimmyho. Show na Broadwayi běžela v letech 2010-2011 a od té doby jsou s ní na cestách.
Jako všechny muzikály, producenti filmů začali brzo začali s marketinkovým materiálem jako jsou trailery a producent Ira Pittelman říká, že on sám začal vidět potenciál pro dokument, zavolal Hamiltonovi, jehož práci můžete vidět např v „Nova“ na PBS a jinde.
Hamilton a Pittleman se stali Broadwayskými producenty před 12 lety a před tím 30 let provozovali Heartland Music. Společně dali dohromady nějaké poznatky o Brodwayském zvárnění a filmu.

Film se drží tvůrčího procesu a nezasahují do něj žádné vedlejší vlivy. Kdy jste si uvědomil, že máte dostatek materiálu a příběhu na to, abyste se na to zaměřil?
Doug Hamilton: Cítil jsem, že se nechci dostat mimo proces. Nechtěl jsem udělat jeden z těch newsy filmů, kde různí analytici mluví o Broadwayi, nebo kde procházejí nějací kritici a povídají o show. Měli jsme neuvěřitelný a velmi vzácný přístup k procesu a jako filmař můžu říct, že to bylo boží. Filmová a televizní práce je nejlepší, když jdete pracovat na místa, kde obvykle nechodíte a nikdo se nedostane do zkušebny nebo nahrávacího studia. A neměli jsme mnoho sporů.

Co byl ten bod, kdy jste si řekl, že se z toho klube příběh?
Hamilton: Věc, která všechny překvapila byla ta, že Billie Joe měl o show opravdu zájem a našel si k ní osobní vztah. Mluví o tom, jak si idealizuje ranné období Green Day, jaká tam byla skutečná komunita hudebníků a taky o tom, že s tím jak Green Day „rostli,“ ztratili spoustu přátel. Chtěl komunitu a to co říká ve filmu je to, že ho dostalo že to všechno našel v divadle. Zamiloval si obsazení muzikálu stejně tak jako si oni zamilovali jeho. Našel muzikálové spojení se společností a s hudebním supervizorem Tomem Kittem.

Nakonec byl obsazen do role St. Jimmyho, což zřejmě tehdy v zimě pomohlo show vyprodat.
Pittleman: Poprvé se v roli objevil na týden v září. Nikomu jsme to neřekli, protože jsme nevěděli, co se bude dít a nevěděl to ani Billie. Takže počkal den nebo dva před svým prvním vystoupením a pak to tweetnul. Neudělali jsme žádné reklamy a i přesto stály podél bloku dlouhé řady. Když byl v show, to místo se vznášelo.

Jak jste srvonávali jeho účast s ostatními hudebníky?
Pittelman: Spolupracoval jsem se spoustou hvězd, ale nikdy jsem neviděl něco takového. Stal se tátou a Adrienne, jeho žena, se stala mámou. Hrál s nimi softball, vzpomněl si na narozeniny každého herce, byl tam 45 minut předem a každý večer si navlíkl jiný kostým. Jednu noc se vydal do ulic jako Naked Cowboy. Herci z muzikálu jsou všichni hlavně fanoušci Green Day. Zní to banálně, ale bylo to inspirující.

Jedna ze skvělých věcí na filmu je, že neukazujete jenom to, jak může být hudba „American Idiot“ aranžovaná různými způsoby, ale taky spojení s tradičním Broadwayským muzikálem jako je „Chorus Line.“
Hamilton: 
Chtěli jsme se dostat k tomuto tématu a chtěli jsme posadit dohromady Toma, řežiséra Michaela Mayera a Billieho, aby mluvili o hudbě. Zkoumáme hudbu a kořeny Billieho Joe v hudbě, s Tomem mluvíme o muzikantech hrajících na klávesy a ostatních. V jednom z rozhovoru (Armstrong) mluvil o tom, jak se jako malý učil zpívat písnčky Franka Sinatry a George M. Cohana. Neměli jsme to kde použít dokud jsem nenašel záběry čtrnáctiletého Billieho jak zpívá nějaké vánoční koledy. Utnul jsem to a Billie řekl „Myslím, že to ujde, ale myslím si, že ti to zazpívám líp.“ Pár týdnů na to jsem dostal od Billieho email, kde stálo „Něco ti posílám.“ Zašel za svými bratranci a dostal od nich svoje záběry, kde mu je 11 a zpívá „Send in the Clowns.“ To bylo skvělé. Byla to Billieho ochota, co tam ty záběry dostalo.