Muzikál AI vyráží na turné

Muzikál American Idiot vyráží v první polovině roku 2016 na své turné po Anglii. Bude mít hned šest zastávek po divadlech.

Hlavní postavy bude hrát finalistka anglického X-Factoru Amelia Lily a divadelní hvězda Aaron Sidwell. Jeden z jejich duetů můžete vidět níže ve videu. Také můžete sledovat Facebook téhle anglické tour muzikálu nebo Instagram. Vstupenky jsou k mání zde. Na stránkách slibují, že vstupenky jsou k prodeji od £15 (v přepočtu cca 570,- Kč, což upřímně není vůbec pálka).

Termíny představení: Celý příspěvek

Poslední show muzikálu AI na tomto turné

Ještě jednou se zastavíme u muzikálu – muzikál American Idiot měl teď poslední show na svém dosavadním turné, ta proběhla v Denveru v Coloradu a při této příležitosti se v hledišti objevili taky Billie Joe s Adrienne, Tré Cool se Sarou a Michael Mayer.

Určitě se stavte na FB GD Live on Tour, mají tam spoustu fotek a předpokládám, že na Instagramu jich najdete taky dost.

Muzikál American Idiot končí

Dan Tracy, herec co nyní hraje v muzikálu Tunnyho, se zmínil, že na konci května bude ukončeno turné muzikálu American Idiot. Představení skončí 25. května v Denveru a do konce bude odehráno cca posledních 20 představení. Také prozradil, že se budou na muzikál udělovat licence do menších divadel či třeba i škol.

Nutno říci, že muzikál vyhrál i ocenění Grammy v kategorii „Best Musical Show Album„.

Chceteli si prohlídnout, ve kterých městech se muzikál ještě zastaví, tak se mrkněte na oficiální stránky.

Hra American Idiot – příběh z titulní strany

Z Billboard.com

Pozn.- Tales of Another Broken Home – 5. část songu Jesus of Suburbia – v překladu „Příběhy další rozvrácené rodiny“
When It’s Time – nevydaný song posledního alba – v překladu „Když je čas“

HRA ‚AMERICAN IDIOT‘ OD GREEN DAY: PŘÍBĚH Z TITULNÍ STRANY

Autor: Cortney Harding
Překlad: Magnumka
Datum: 16. dubna 2010

Je čtvrtek večer, 1. dubna a bezesrandy, Broadwayské St. James Theater je přepllněné. Předpremiéry muzikálu „American Idiot“ začíná o týden a něco před očekávaným otevřením 20. dubna a divadlo bylo téměř plné každou noc.
Vybledlé plagáty a několik televzních obrazovek na scéně poskytuje zázemí pro 95 minut zpívání, tančení písně Green Day. Děj se soustředí na tři mladé kluky, kteří se snaží uniknout bezperspektivnímu předměstskému životu. Will ale odejít nemůže, protože jeho přítelkyně otěhotní; další dva v určitém slovasmyslu „uspějí“. Tunny je sveden honosným vojenským náborářem, jde do války, okamžitě přichází o nohu a zamiluje se do zdravotní sestry. Druhý, Jesus of Suburbia, z alba „American Idiot“ z roku 2004, přejmenovaný na Johnnyho, začne být závislý na drogách a má dívku, kterou později ztrácí, protože se formuje zpět do osoby, kterou býval na začátku. Přichází domů, současně se svými přáteli, povzbuzen s novým smyslem pro osobní zodpovědnost.
Příběh neobsahuje skoro žádné místa s mluveným dialogem, vše je řečeno převážně písněmi z „American Idiot“ a jeho následovníka z roku 2009 „21st Century Breakdown.“ Na stage je kapela a přestože jsou skladby zvukově plnější a upravené pro divadlo, ještě pořád si udržují rozkouskovanou kvalitu originálů.

Podívejte se na rozhovor Billiboard s obsazením „American Idiot“

Konec není zrovna šťastný, ale taky to není Král Lear, teda aslepoň ne podle frontmana Green Day, Billieho Joe Armstronga.
„Všechny postavy dělají chyby a získávají zkušensti,“ říká. „Pro ně je to ještě pořád začátek cesty. Pro Johnnyho, který v každém případě nehází všechnu vinu na rodiče nebo společnost. Může se hnout kupředu.“
Zatímco show vypráví příběh o Johnnově přechodu, zároveň představuje dospívání Green Day. Když kapela poprvé vylezla z Bay Area s usmrkaným tří-akordovým punkem na začátku 90. let, poslední místo, kde by je kdokoliv očekával, že je uvidí bylo Great White Way. Ale jak „American Idiot“ zkušeně dokazuje, že věci málokdy dopadnou tak, jak si myslíte.

TALES OF ANOTHER BROKEN HOME

Ikdyž rocková opera byla od doby co měly „Hair“ premiéru v roce 1968 a byly znovuzrozeny když se velkým hitem stal v roce 1996 „Rent,“ založena na jedinném albu, jde o více ambiciózní koncept. O takový Broadway se jen jednou pokusili The Who s „Tommy“ z roku 1993, který měl premiéru také na Broadwayském St. James Theater.
Ale začleňovat rock do produkce se stalo tak běžným, že 10 z 24 muzikálů, které budou v dubnu na Broadwayi lze volně považovat za rockové muzikály. Nedávnými příklady můžeme uvést od „Rock of Ages,“ který využívá klasické pop-metalové písně aby řídily příběh, přes „Fela!“ který písněmi vypráví příběh afrického hudebníka jménem Fela Kuti, dále nekomerční emo muzikál „Bloody Bloody Andrew Jackson“ až po dlouho-odkládaný, drahý „Spider-Man“ s prvky U2.
V tomhle případě je příběh St. Jimmyho, drogového dealera, Jesuse of Suburbia a Whatsername vsekán do děje vloženého v „American Idiot.“ Příběh je z dobře známého alba, které vyšlo v roce 2004, podle SoundScan se ho prodalo více než 5.9 milionů kopií a vyhrálo cenu Grammy za nejlepší rockové album.
Tento příběh zpočátku zobrazoval výzvu režiséra Michaela Mayera, který se rozhodl zavolat Armstrongovi. „Do tohodle záznamu jsem se zamiloval hned jak vyšel,“ říká. „Myslel jsem si, že měl předpoklady pro skvělou divadelní show. Poté, co se ‚Spring Awakening‘ [muzikál režírovaný Michaelem Mayerem, muzikál je adaptací německé hry, která přitahovala obrovské mladé publikum a vyhrála 8 cen Tony Awards] dostalo na Broadway jsem dělal rozhovor a reportér mě požádal, abych popřemýšlel nad dalšími možnými zdroji rockové hudby a já hned řekl ‚Amerian Idiot.'“
Mayer pozval Armstronga na show „Spring Awakening“ a pak spolu ti dva mluvili celou noc. „Billie mi dal na vytváření scénáře a postav volnou ruku a po dobu šesti měsíců jsem se ptal co s čím dát dohromady před tím, než jsme si to přečeli,“ dodává.
Za jeho stranu Armstrong říká, že on věděl, že tam celou dobu ten příběh byl. „Původně jsme přemýšleli nad jeho [American Idiot] filmovou verzí,“ říká. „Vždycky jsme si do jisté míry myslel, že by to mělo být uděláno ako hra. Pak jsme si dali několik schůzek a uvědomili si, že filmový průmysl vypadá jako maminka-a-pop sklad. Když jsem mluvil s Michaelem hned jsem vycítil, že na to má.“ (Jeho filmový cíl nemusí být tak nereálný: Zábavní a zpravodajské stránky Deadline New York nedávno oznámily, že patneři Playtone – Tom Hanks a Gary Goetzman jednají o přeměně muzikálu na celovečerní film.)
Show se začala rozvíjet v roce 2008 s tím, že Mayer prezentoval Arsmtrogovi dílny a vzájemně si psali e-maily. Do prosince 2008 připravoval Mayer verzi pro divadelní prkna a v červenci 2009 se show začala zkoušet v rodém městě kapely, v Berkeley (Kalifornie) Reperthory Theater. Armstrong je psán jako autor všech textů, Green Day jako autoři veškeré hudby a Armstrong s Mayerem jako spoluautoři příběhu.
„American Idiot“ bylo otevřeno v Berkeley Rep. 15. září 2009 a po 11 dnech hraní bylo naplánováno, že poběží do 11. října; tenhle fakt ale dvakrát prodloužili a muzikál se hál do 15. listopadu a muzikál se tak stal nejohromnější show v historii divadla.
Kritické reakce na původní inscenaci byla smíšená. Los Angeles Time to chválil a bral na vědomí „Pokud se k tomu nenatočí zcela vyhovující historka, jeho [AI] řev je stále tak neodolatelný, dokonce ikdyž předmět protestu zůstává nepolapitelný.“ The Oakland Tribune byl naštvaný „[Co] jednou byl pěkný sýr Gouda, byl předem zabalený jako Velveeta… Jinými slovy by to mělo na Broadwayi udělat velké prachy.“
Po několika letech Mayer poprvé Armstrongovi zavolal. Hra zamířila na východ do St. James, kde preview začínají 24. března.

ZÁZRAK NA 44. ULICI?

Ira Pittelman, jeden z producentů „American Idiot,“ společně s partnerem/hercem Tomem Hulcem si myslí, že show používá rock’n’roll, což bude mít za následek, že publikum bude hledat něco, co odráží ducha doby. „Jestli se podíváte na hudbu za posedních 50 let je to všechno rock,“ říká. „Každý nový muzikál má v sobě prvky rocku.“
Pittelman a Hulce, kteří pracovali s Mayerem jako co-producenti na „Spring Awakening“ k divadelnímu „American Idiot“ přidali hotovost ze skupiny investorů – stejně tak přidali i své vlastní peníze.
„Měli jsme pracoviště v Berkeley a pozvali jsme skupinu lidí, které považujeme, že jsou, co se týče divadla, velmi vážní,“ říká. „Všichni byli pro.“
Pittelmanovy a Hulcovy záznamy nepochybně pomohly posílit důvěru příznivců. Kromě „Spring Awakening“ má Hulce taky rozsáhlé herecké zkušenosti, Hrál v Mozartově „Amadeus“ a Pintově „Animal House.“ Dostal dvě Emmy Awards za „Chronicle Heidi.“ Pittelman, který je zakladatelem Hearland Music a běžel na Universal Music Media, vyhrál v roce 2002 Tony za „Private Lives“ a byl co-producentem „Topdog/Underlog,“ které vyhrálo Pullitzerovu cenu za drama.
Pittelman neodhalil přesné náklady na výrobu, ale říká, že je to sedmi-místné číslo. Podle Charlotte St. Martin, výkonná vedoucí obchodního sdružení Broadway League, jsou průměrné náklady na hru mezi $2 miliony a $4 miliony, zatímco spousta muzikálů může stát více než $10 milionů. Kvůli tomu, říká, trvá muzikálům delší dobu než se náklady vykompenzují a stanou se výnosnými. „Muzikály mají tendenci běžet déle než hry,“ doplňuje.
Dodává, že jedna z pěti show nakonec jen kompenzuje počáteční investici, ale proces dnes zabere o něco více čase než to trvalo před 50 lety. „V 50. a 60. letech byla hra schopná nahradit částku za šest měsíců,“ říká. „Teď čekáte dva roky z důvodu vyšších nákladů na uvedení show.“
„V této produkci se děje spousta věcí,“ říká Hulce. „Máme hodně osvětlení; máme počítačový ‚mozek‘ který v určitých bodech rozesílá obrazy všem obrazovkám na stage. Nejde o super vysoký lesk, ale je to spletité.“
Co se týče rozdělení finančních prostředků, říká Pittelman, že divadlo je „jedním z posledních míst, kde jsou autoři vlastníci své vlastní práce.“ Dodává, že on a Hulce mají se skupinou finanční vztah, který bude trvat celou dobu promítání show. Písně jsou kryté licenecí „obrovských práv“; obvykle v divadelním světě se ta licence vztahuje songy napsané specielně pro vystoupení a vydavatelé vlastní jen podíl na licenčních poplatcích za vedlejší produkty jako jsou noty, hudba a výdělky z alb účinkujících. V případě Green Day, protože jde o písně, které byly napsány před show, dostanou honoráře oba – skupina i její vydavatel, Warner/Chappell.
Zatímco Armstrong do show neinvestoval své vlastní peníze, potenciálně by z toho mohl mít hezký zisk a to zejména pokud se zadaří a bude vyhlášeno tour. Originální Broadwayské obsazení nahrálo album, které produkoval Billie a nahrál se svými kamarády z kapely Green Day, Tré Coolem a Mikem Dirntem. Album vyjde 20. dubna a podpoří tak prodej originálního alba.
Obecně platí, že jestli show uspěje, její životnost bude prodloužena na několik let, dokonce desetiletí. Hra je typicky inscenovaná na Broadwayi, pak má vybavené celostátní turné, pak další celostátní neorganizované turné předtím, než vyjde do škol a komunitních skupin. A jakmile je hra celostátně přijata vysokým oddělením školního divadla, může spustit generaci na generaci jako například „Oklahoma!“ nebo „Bye Bye Birgdie.“
Přesto poptávka po rockových muzikálech ještě na trhu není plně vyzrálá. „Rockové muzikály nemají tendenci dělat dobře,“ říká Liz Wollman, odborná asistentka hudby v oddělení výtvarného a divadelního umění na Baruch College v New Yorku a autorka „The Theater Will Rock: A History of the Rock Musical, From Hair to Hedwig“ – Divadlo bude rockové: Historie rockových mzikálů od Hair po Hedwig (University of Michigan Press, 2006). „Existují vyjímky jako ‚Hair.‘ Ale i produkce jako „Jesus Christ Superstar“ byla zlomená jen kvůli tomu, že nebyla tak úspěšná jako album.“
Wollman říká, že nedávné hity jako „Spring Awakening,“ které vedly k oživení rockové hudby na Broadwayi a dodává, že by mohlo jít o začátek nového trendu, který bude mít prospěch i pro „American Idiot.“ Přidává, že skutečnost, že „Idiot“ je režírovaný Mayerem a hvězdami „Spring Awakening“ s Johnem Gallagher Jr. v hlavní roli také pomůže přilákat davy.
„Samozřejmě přijdou fanoušci Green Day,“ říká. „Tak jako tam budou fanoušci ‚Spring Awakening‘ a fanoušci [hudeního vedoucího/aranžéra] Toma Kitta, který ho následoval. Půjdou se podívat i studenti, pokud budou moct sehnat lístky za přijatelnou cenu. Ale nevíme kdo všechno, kromě těchto zástupů fanoušků, ještě přijde.“
Wollman říká, že neví jestli show bude vůbec udržitelná, jestliže se nedosáhne širšího publika. „Broadway má sklon k širšímu publiku,“ říká. „Bude tam napětí, protože o čem si Broadway myslí, že je ostré, to ve skutečnosti v rocku vůbec ostré není.“
Ačkoliv větší ekonomické podmínky na Broadwayi se zdají být slibné. „Broadway opravdu unikl poslední krizi,“ říká St. Martin z Broadway League. „V posledních 50 letech se nevyskytla žádná souvztašnost mezi Broadwayem a stavem ekonomiky, teda pkud se nebudete dívat na události jako je 11. září. Jak dobře si Broadway vede záleží mnohem víc na tom, jak dobré jsou show.“

WHEN IT’S TIME (NA PROSAZENÍ show)

Ačkoliv Wollman říká, že na Broadwayi se spíše najde starší publikum, připouští, že časy se mění. „Děcka jsou s muzikály spokojené. Podívejte se na ‚High School Musical‘ nebo ‚Glee.‘ Je to pro ně část pop kultury.“ St. Martin říká, že zatímco se Broadway nesoustředil na to, aby měl mladší publikum, tak tento fakt, že je víc otevřený mladším prodcentům znamená více show, které budou apelovat Generace X a Y.
Teenageři jsou hlavním cílem „Idiota,“ ale taky jsou tady jejich rodiče. V noci 1. dubna bylo divadlo plné rodin-maminek, tatínků a dvou pubertálních dětí, aby si užili noc. Pittelman říká, že show zatím za televizní reklamy a rádiovou kampaň, která bude brzy odstartována už utratila $500,000. Tenhle mediální obrat brzy zabodoval, v lednu obsazení vystoupilo v televizním vysílání Grammy Awards. Hulce přidává, že show má nasazenou velkou online kampaň s reklamami na široké škále divadelních i hudebních internetových stránkách. Lístky na show stojí taky podle úseku. Studentské spěšné sedadla stojí $27, regulérní vstupenky stojí v rozmezí $30 a $127. I MTV se tímto kanálem skupiny a rozdává lítstky na předvedení půlhodinového speciálu s názvem „Green Day Rocks Broadway,“ ve kterém nabízí pohled do zákulisí muzikálu.
Ale tradiční televize, rádio a online kampaň by nemusely stačit, řká Janet Billig, výkonná vedoucí „Rock of Ages.“
„Udělali jsme jakýsi průzkum publika a zjistili jsme, že téměř polovina z nich nikdy předtím na Broadwayské show nebyla,“ říká. „Takže jsme věděli, že neexistuje žádný způsob, jak bychom se mohli držet klasického Braodwayského marketingového plánu. S Broadwayem máme opravdu skvělý a věrohodný tým, stejně jako „American Idiot,“ takže víme, že v tomhle směru můžeme čekat obvyklé publikum. Ale potřebovali jsme za tím jít.“
Billieg říká, že jedna z klíčových částí propagace „Rock of Ages“ byla nechat lidi poslechnout si hudbu, která je sojená se show. „Nemůžeme jenom tak říct: ‚Pojď si poslechnout všechny své oblíbené klasiky z 80. let.‘ Potřebují ten řev slyšet vycházet z jejich počítačů. Děláme věci jako že necháváme obsazení zpívat na sportovních hrách. Taky víme, že lístky většinou kupují ženy, takže pracujeme s blogy pro maminky; také se ujišťujeme, že plagát je zajímavý pro děcka.
Celý ten důvtipný marketing ve světě je ale prd platný, pokud show nemá silný příběh a John Gallagher Jr., který hraje Johnnyho, říká, že spoléhá na schopnost příběhu, který dokáže publikum přitáhnout.
„Je to příběh o děckách ve světě, kde vždy vede televize a oni bojují, aby našli svůj vlastní hlas,“ říká Gallagher. „Jestli hra má, nebo nemá šťastný konec závisí na vaší perspektivě. Ale nakonec Johnny prochází něčím s čím zápasí mnoho lidí, dostane se z toho a pořád dokáže stát.“

Billboard: Recenze na Broadway Idiot

Na Billboard.com se objevila recenze na Broadway Idiot. Tady je překlad:

GREEN DAY, „BROADWAY IDIOT“: RECENZE

Autor: Phil Gallo, LA
Překlad: Magnumka
Datum: 11. října 2013

„Broadway Idiot“
Režisér: Dough Hamilton
Producent: Ira Pittelman
V hlavních rolích: Billie Joe Armstrong, Michael Mayer, Mike Dirnt, Tre Cool
Distributor: Film Buff
Datum vydání: 10. října (CBGB Film Festival), 11. října (New York, na vyžádání), 15. října (eight one-nighters ?), 18. října (další města)
Délka: 81 minut

Katarze byla jen vzácně zachycena tak, jako ve snímcích Dougha Hamiltona, kde můžete vidět naprosto užaslého Billie Joe Armstronga pár vteřin poté, co slyšel několik herců předvést písně z „American Idiot.“ Je to scéna na začátku „Broadway Idiot,“ která popisuje cestu muzikálu „American Idiot“ z Berkeley v Kalifornii, přes zkušebnu po Broadway v roce 2010 – a fanoušci jsou si vědomi, že film bude rock’n’rollová cesta stejně jako divadelní.
Naštěstí Armstrong nosí své srdce na dlani a nikdy se nebojí vyjádřit emoce, které má, když se umělci pouštěli z jednoho trénování k druhému. Pro herce, producenty a hudební talenty, je to o tvorbě show; pro Armstronga je to o komunitě a kamarádství.

Trailer:

„Broadway Idiot“ nabízí pohled do zákulisí na každý krok procesu – od konkurzu, přes rozhodnutí, jestli tohle vůbec má šanci stát se show, vyzkoušení v rodném městě Green Day, v Berkeley až po Broadway, kde se nakonec Armstrong přidal k obsazení. Hamiltonova režie a editace Roba Tinwortha zvyšují intenzitu na každém záběru – napětí se uvolnilo teprve až Armstrong seděl se svými hudebními režiséry seděli v publiku a rozpitvávali stavbu písní.
Hamilton elegantně přidává některé vynikající záznamy z koncertů z turné k American Idiot – skvělá připomínka toho, jak silná tahle nahrávka je a jak dobře je spojena s fanoušky. Poskytuje to ostrý kontrast k tomu, jak moc je zkušenost z Broadwaye odlišná. Když je Armstrong součástí hereckého obsazení, musí se naučit pravidla a dekorum stage. Vtipné je, že když on a jeho kamarádi z kapely v minulosti odpovídali na otázky, nikdy nezmínili, že by album mělo být použito pro show.

Broadway Idiot – Za scénou s Billiem Joe

Rencenze přeložena z huffingtonpost.com:

BROADWAY IDIOT – ZA SCÉNOU S BILLIEM JOE ARMSTRONGEM

Autor: Melissa Webster
Překlad: Magnumka

Datum: 17.10.2013

Dokument Broadway Idiot je méně o procesu přeměny smash-hitového koncepčního alba Green Day American Idiot na Broadwayský muzikál, ale spíše o dojemné cestě jejich frontmana Billieho Joe Armstronga z velkých rock-and-rollových stage do děsivé, neznámé oblasti muzikálového divadla. Často srdcervoucí Armstrong a režisér Michael Mayer pojali tuto nepravděpodobnou spolupráci s poctivostí tak obrovskou, že je nemožné nefandit jejich úspěchu už jen proto, že je tak inspirující.

„Nevíme, jak to nazvat. Není to tak úplně opera… takže nevím, jak to bude přijato,“ popsal Mayer muzikál před jeho debutem na Broadwayi, dává bez obalu najevo zranitelnost, která je v rozporu se vším tím humbukem a marketingem, ale to co mi v tomto dokumentu nejvíc rezonovalo byla zranitelnost samotného Armstronga. Normálně je na stage nafoukaný a sebejistý když se svou kapelou Green Day vystupuje před tisíci fanoušky kteroukoliv noc, takže vidět tuhle jeho stránku, jak se jako nováček učí jak to chodí při divadelním představení, je dar sedět při tom v první řadě a sledovat jeho rozkvět na místě, které našel náhodou, i když všem bylo jasné, že v tom uspěje.

Když mluvíme o pozitivním podpůrném systému, který se tak liší od konkurenčních hudebních a filmových profesionálů, nic to nezdůraznilo více než otevřený rozhovor, ve kterém popisuje jaký vliv, že se stal součástí tohoto muzikálu, to na něj mělo po jeho zkušenostech v začátcích, když se učil jak to chodí v hudebním průmyslu, „Za starých časů, mluvím o těch z jakési undergroundové scény, tady byla spousta kapel, které byste mohli sledovat, které byly kapely vašich přátel a tak. Víte, všichni se nějak uživili a bavili se, ale zároveň se učili. Jakmile se Green Day dostali pryč, začli jsme to ztrácet. Ztráceli jsme přátele. Což je vpořádku. Potřebujete jich jen pár… prostě se stalo složitější nějak najít spřízněné duše… Nestalo se to v rock’n’rollu. Stalo se to v divadle. To je věc, která mě nepříjemně překvapila.“

„Potřebujete jich jenom pár“ shrnuje bolest z odmítnutí v počátcích oproti tomu objevuje spřízněné duše, které našel když si osvojil vášeň a „svůdnou a inspirující“ nákazu divadla. Billie Joe Armstrong byl nakažený a pozorovat ho na stage v roli St. Jimmyho bylo kouzelné. Popisuje St. Jimmyho jako „část sebe,“ Armstrong odhaluje, že každá jedna z postav byla tak či onak součástí celého jeho života. Z nečekané a neplánované rodiny v letech, při zlomu z náct na cet, která ho donutila vyrůst, přes démony jeho závislostí jež ztvárňují St. Jimmyho, k jeho dospívání na rock-and-rollové scéně, Armstrong dává kus sebe sama do každé části příběhu. Když řekl: „Tohle album je moje dítě, takže si chci být jistý, že ho nikdo neošuká,“ je zřejmé, že to není řeč ega rockové star.

Broadway Idiot se promítá v San Franciscu od pátku 18. října do 24. října v The Vogue a já doporučuji navštívit tuto událost každému, kdo chce pohled do zákulisí na nedokonalost a inspiraci tvůrčího procesu, kde jsou ega a jednotlivé programy dne zaraženy hned ve dveřích kvůli spolupráci spřízněných duší se záměrem vytvořit umění, a výsledkem není jen opožděný nápad.

Broadway Idiot Deluxe DVD

Wow, právě máte možnost objednat si Broadway Idiot ve verzi „Deluxe“. Součástí je bonusová fotogalerie, dalších 20 minut navíc a taky 8 stránkový booklet, ve kterém najdete nepoužité a neviděné fotky nejen ze zákulisí.
Má to jednu chybu a to tu, že tento Deluxe balíček je k dostání pouze přes BroadwayIdiot.com. Cena je $24,99 což je cca 500 Kč.
Pokud si to objednáte někdy v téhle době tak by vám to do 9.12. mělo dorazit.

Obyčenjou verzi Broadway Idiot si můžete objednat např. na Amazon.com.

Příprava turné muzikálu American Idiot a jeho nov představitelé

Článek z Playbill.com

PŘÍPRAVA NÁRODNÍHO TURNÉ AMERICAN IDIOT

Autor: Kenneth Jones
Překlad: Magnumka
Datum: 11. února 2011

Fanoušci Green Day po celé zem, kteří se nemůžou dostat do New Yorku, se už nemusí ptát „Čekáme?“ – začíná se letos na podzim. Green Day skórovali na Broadwayi s American Idiot, fantastickým muzikálem o třech kamarádech z předměstí s rozdílnými cestami ve světě v post-jedenáctém září – toto vás zasáhne.
Podle oznámení castingového oddělení, produkce turné producenta muzikálu Michaela Mayera s hudbou Green

Day, texty Billieho Joe Armstronga a libretem napsaným Mayerem a Armstrongem, začnou zkoušet v létě pro podzimní start.
Žádné castingy nebo data pro turné nebyly oznámeny, tvořeno Broadwayem a producenty Tomem Hulcem, Irou Pittelman a partnery.
American Idiot, nyní na Broadwayském St. James Theatre v roli St. Jimmyho Armstrong (do 27. února, po něm roli převezme Davey Havok), se pyšní choreografií Stevena Hoggetta a hudebním dozorem Toma Kitta. Kevin Adams a Christine Jones vyhráli Tony Awards za scénický a světelný design.
Muzikál měl světovou premiéru na podzim 2009 na domácí půdě Green Day: Berkeley, CA, v Bekeley Rep.

Mayer (dříve oceněný cenou Tony za Spring Awakening) vyhrálv roce 2010 Drama Desk Award za American Idiot v kategorii Best Director. Muzikál byl nominován na Tony Awards 2010 v kategorii est Musical.
Viz nedávný článek na Playbill.com o novém Broadwayském castingu.
Pro více infa navštivte AmericanIdiotonBroadway.
Další článek, který se týká tohoto tématu:
Článek z Playbill.com

DAVEY HAVOK, JUSTIN GUARINI, VAN HUGES BUDOU NOVÝMI TAHOUNY BROADWAYSKÉHO AMERICAN IDIOT

Autoři: Andrew Gans a Kenneth Jones
Překlad: Magnumka
Datum: 10. února 2011

Broadwayský muzikál American Idiot v St. James Theatre od 1. března představí několik nových tahounů.
Davey Havok, hlavní vokálista rockové kapely AFI, vkročí do role St. Jimmyho. Nahradí frontmana Green Day, Billieho Joe Armstronga a v rockovém muzikálu bude hrát dva týdny. (Cenami Grammy a Academy Award oceněná zpěvačka-textařka Melissa Etheridge si také zahrála temné alter-ego známé jako St. Jimmy a to po celý týden).
Obsazení Idiota také přivítá finalistu „American Idol“ a nedávných Women on the Verge of a Nervous Breakdown, hvězdu Justina Guariniho a to v roli Willa (převezme roli po Michaelu Esperovi); Vana Hughese (9 to 5, Hairspray) v roli Johnnyho (nahradí Johna Gallaghera Jr. – vítěze ceny Tony); a LibbyWinters, která si prožila svůj Broadwayský debut v American Idiot v roli Extraordinary Girl (nahradí Christinu Sajous).

Sajous odehraje své poslední vystoupení 26. února; Armstrong, Esper a Gallagher Jr. zakončí své působení 27. února.
„Nemohl jsem být víc nadšený, že Davey se připojí k obsazení American Idiot v roli St. Jimmyho. Nejen, že je to dobrý kamarád, ale mám pocit, že do této části přináší perfektní energii a atmosféru hrozby,“ uvedl skladatel/spoluautor a hlavní vokálista Green Day Billie Joe Armstrong. „Diváci budou šílet.“
„Justin nás dostal při konkurzu a jsem nadšený, že se přidá k American Idiot,“ dodal řežisér a spoluautor booku, Michael Mayer. „A samozřejmě, že jsem hrdý a nadšený, že Van a Libby, původní herci Broadwayského obsazení, kteří v loňském roce ze sebe vydali krev, pot i slzy, se přesunou do hlavních rolí.“
American Idiot je inspirován punkovým stejnojmenným albem Green Day, kde jsou použity i stopy z B-side a pár čísel z „21st Century Breakdown.“ Svěží příběh z doby po 11. září se přidal k písním. Tři kamarádi z předměstí se vydají každý na svou cestu, kde se setkají s láskou, ztrátou, násilím, pokušením a porozuměním. St. Jimmy je temné alter ego hovořící na Gallagherova Johnnyho, alias Jesuse of Suburbia, který se vydává do velkoměsta za novou zkušeností. Písně Green Day mají texty Billieho Joe Armstronga, hudební dohled, přípravy a instrumentaci Toma Kitta, choderografii Stevena Hoggetta – vítěze Olivier Award. Christie Jones a Kevin Adams vyhráli Tony Awards za scénický design a světelný design. Režírováno Michaelem Mayerem.

Show také ukáže kostýmy Andrey Lauer, zvukový design Briana Ronana – vítěze Olivier a Obie Award, steně jako video po návrhu Darrela Maloneyho. Hudebním ředitelem je Carmel Dean, spolupracovnice choreografie je Lorin Latarro.
— odstavec popisuje dny a časy muzikálu, kde se dají zakoupit lístky, jejich cenu —
Navštivte AmericanIdiotonBroadway.

St. Billie potřetí

Článek je přeložený z GDA:

ST. BILLIE POTŘETÍ

AutorJeanette Newton
Překlad: Mangnumka

Nedávno jsem měla možnost navštívit St. James Theatre v New York City a vidět tak Billieho Joe Armstronga v roli St. Jimmyho, který byl původně ztvárněn vyjímečným Tonym Vincentem, a viděla jsem jej třikrát v jednom týdnu. Aby nedocházelo k záměně a nějakému trapnému frázování, budu to nazývat jako dvě líčení „St. Billie“ a „St. Tony.“ Show s Tonym Vincentem jsem viděla několikrát (ani nevím kolikrát) a viděla jsem hrát i Andrewa Calla – třikrát. Nicméně jsem se mohla dostavit v týdnu, kdy se Billie dostal na scénu poprvé. Byla jsem zvědavá, horlivá a trochu nervózní, jak to všechno zvládne.
Před příjezdem do New Yorku jsem četla jen pár shrnutí a recenzí od kritiků a jiných účastníků. Věděla jsem, že se Billieho výkon celkově všem líbil. Věděla jsem o „krvácející“ rtěnce a o „křiku,“ který je možno slyšet těsně před jeho prvním vstupem. Ale to bylo asi tak všechno, co jsem věděla. Ráda se nechávám překvapit. A taky jsem byla. Dala jsem se do psaní tohoto článku bez čtení nadpisů ostatních recenzí a stručných poznámek na Green Day Community a tak můžu ignorovat hloubkové analýzy, které se prodiskutovávají jinde. Ale chtěla jsem dát na papír svoje vlastní myšlenky, aniž by byly zabarveny těmi cizími.
Musím se přiznat, že jsem nečekala, že Billie Joe bude jako Broadwayský herec brilantní hned ze startu. Vím, že umí zpívat jako to neumí nikdo jiný, ale v Broadwayském muzikálu je toto představení víc, než jen schonost zpívat. Vzhledem k tomu, že přemýšlím o Billiem jako o členu rodiny – o někom jako by byl můj bratr – moji návštěvu show doprovázela jistá úzkost.

První show, 7. ledna odpoledne, byla jsem v řadě A, což je druhá nebo třetí řada, záleží na tom, kde je sedadlo. Byla jsem dvě řady od jeviště a seděla jsem v prostřední části. Dva z mých nejlepších Green Day kamarádů (Beth a Omar) byli na každé obou stranách ode mě a můj syn Daniel seděl ve stejné řadě jako my, jen o pár sedadel blíže ke středu. Viděla jsem spoustu dalších fanoušků Green Day, se kterými jsem se setkala už dřív a připadala jsem si zvláštně – holka z Oklahomy v New Yorském divadle, obklopena přátelskými tvářemi. Pro společnou návštěvu této (pro mně) závažné příležitosti, jsem si nemohla přát lepší společnost, se kterou bych potom mohla o všem diskutovat.
Na druhé show, později večer, jsme já, Daniel a Omar seděli v prostředním balkoně; a poslední show, kterou jsem viděla (v neděli) jsme my tři a naše kamarádka Crystal (dlouho ztracená kamarádka, která o show nevěděla nic, dokud ji s námi odpoledne neviděla) seděli ve střední sekci v přízemí (asi 10 řad dozadu). Bylo skvělé vidět (téměř) stejné představení ze tří perspektiv. Není pochyb o tom, že každé z těchto míst má své výhody.
Chystám se diskutovat o každé scéně, kde se objeví St. Jimmy a mé první dojmy z první noci – stejně jako o poznatcích, na které jsem přišla později po více viděných show nebo v diskuzi smými přáteli.
Než se zvedla opona jsem si uvědomila, že v poslední době byl můj život tak hektický, že jsem o této show ani nijak nepřemýšlela, jak to obvykle dělávám. Nicméně jsem seděla se svými společníky, bavila se a uvědomila si, co uvidím – vzrušení vzrostlo. Těsně před vytažením opony se to stalo znovu, přes interkom se ozval hlas hlasatele a klidným tónem pronesl: „Des v noci roli St. Jimmyho hraje Billie Joe Armstrong.“ Tohle uvědomění mně porazilo. Naštěstí jsem nekřičela nahlas jako řvalo několik mladých holek v publiku. Jsou tady výhody když už nejste mladá holčina.
Byla jsem připravena na křik ze zákulisí před prvním vstupem St. Billieho, ale zapomněla jsem na to, kdy přijde ten čas. Na co jsem nebyla připravená, byl ŘEV, který přicházel z toho směru! Nebyl to pronikavý řev jako panický – bylo to DĚSIVÉ, hluboké, ohromné ječení. I když jsem o tomhle věděla z jiných účtů, byla jsem poněkud zaskočena. Myslela jsem si, že to vybuduje to pravé napětí před prvním výstupem St. Jmmyho. Bicí, světla a Johnnyho přednes monologu přispívá k pocitu neklidu vedoucího k „1, 2, 3, 4!“ které je tak vroucně očkáváno. Řev vzrůstá desetinásobně!

V pozdější diskuzi náš přítel Omar (Xoram na fóru Green Day Community) řekl, že mu připadalo, že řvoucí zvuk St. Jimmyho se pokoušel vystřelit Johnnyho mozek. Jaký inspirující názor! Je to přesný popis toho, jak jsme se cítili při prvotním řevu. Je to neuvěřitelný zážitek a svými slovy tomu nemůžu dodat tu sílu.
Některé nadpisy, které jsem před show přečetla (bez čtení celé recenze) říkaly, že Billie „vybuchl na jevišti“ a další takové silné výrazy. Musím souhlasit, že vstup byl opravdu živý. Billieho „1, 2, 3, 4!“ – první řádek který zpívá, byl vzrušující. Myslím si, že žádný fanoušek Green Day z toho neměl jiný pocit.
Do konce songu „St. Jimmy,“ prvního čísla, ve kterém se Billie objevil, jsem se cítila být poněkud zaujatá vůči jeho Brodwayským dovednostem. Měl skvělý hlas – zněl silně a sebevědomě. Prošel číslem s elegancí a, ačkoliv mě to udivuje že to vůbec říkám, zjistila jsem, že si užívám St. Billieho stejně jako jsem milovala St. Tonyho, kterého jsem několikrát viděla. Jeden titulek o Billieho tvárnění byl: „It’s comedy… And tragedy (Je to komedie… a tragedie).“ Během té části byla jeho mimika prostě nádherná. Taky jsem si užila, jak Billieho St. Jimmy napíchal všem žíly, ten pohyb rukou (což se stalo víc než jedenkrát). Nepamatuju si, že by to tak St. Tony dělal – jestli vůbec dělal, bylo to jemnější a šel přímo nad mojí hlavou. St. Billie se zdá, že zdůrazňuje charisma St. Jimmyho a jeho moc nad ostatními. Když skončilo první číslo, nachytala jsem se při nadšeném tleskání a pocitu příjemného překvapení. Nicméně osobně si myslím, že „St. Jimmy“ není číslo, které skutečně odhaluje sílu a hloubku této postavy a tak jsem se zdržela konečného verdiktu až na později.
Během přechodu mezi „St. Jimmy“ a „Give Me Novacaine“ kdy se Johnnyho monolog zaměřuje na první šlehnutí si drogy, vyšlo najevo, že vliv St. Billiho na Johnnyho je více fyzický a zjevně více sexuální, než co nám nabídl St. Tony. Billie olízl Johnnyho tvář, políbil ho na rty a používal řeč těla k prokázání jeho intenzivích pocitů vůči Johnnymu. Zjevně se tím bavil a když si šel sednout na Johnnyho postel a vábil ho k sobě a nahodil na Johnnyho výraz, co se dá popsat jedině jako „pojď sem.“

Druhé vystoupení St. Jimmyho je ke konci „Last of the American Girls/She’s a Rebel.“ St. Billie píval vysoké tóny, které jsem poprvé slyšela od St. Tonyho: „She’s a rebel, she’s a rebel, she’s a rebel, and she’s holding on my heart like a hand grenade… She’s a re-e-e-e-e-bel! (Ona jee rebel, ona je rebel, ona je rebel a drží se mého srdce jako ručního granátu… Ona je rebel!),“ tak dokonale, že jsem byla překvapená svým vlastním překvapením. Koneckonců znám hlas Billieho Joe Armstronga a vím, že je mimořádně talentovaný zpěvák. Nicméně nikdy jsem ho neslyšela zpívat jako teď. Fakt miluji to, co Tom Kitt udělal s těmi písněmi a konec tady téhle je jedna z mých nejoblíbenějších částí show. Billie to udělal víc než správně. Toto bylo porpvé, co můj syn viděl tuhle verzi (viděl se mnou první předpremiéru v Berkeley, před tím, než bylo přidáno „Last of the American Girls“). Byl novým přídavkem hrozně nadšený a řekl, že konec skladby s tím, jak St. Jimmy zpívá svou část proti všem ostatním byla jednou z jeho nejoblíbenějších částí show.
„Last Night on Earth“ na totálně překvapila a úplně jsem kvůli ní ztratila rovnováhu. Od prvního tónu zpívaným St. Jimmym jsem si uvědomila, že jsem slyšela něco úchvatně, bolestně krásného. Věřím, že jsem si mohla povzdechnout nahlas (okay – možná jsem to udělala). Před koncem písně jsem měla slzy v očích (okay – možná mi jich taky pár steklo po tváři). Billieho hlas zněl neuvěřitelně silně a navíc tak zpíval baladu. A i když jsem vždycky měla ráda harmonizovaný hlas St. Tonyho s oběma ženami, tohle trio znělo stejně krásně. Taky jsem z toho cítila ty silné emoce, které Billie zažil, když se podíval dolů na Johnnyho a Whatsername.
Těsně před tím, než Johnny zpívá spící Whatsername „When It’s Time,“ navštíví ho St. Jimmy s „little bag of dope (pytlíkem drogy).“ St. Billie na mě působil dojmem nejistotou jeho dodání… jakoby cítil, že Johnny se od něj už brzy odtrhne. Snažil se smát a hodit dobrácký obličej, ale všechno nebylo opravdu okay. Johnny zřejmě cítil nějaký konflikt když přijal dar, St. Billie odešel a často se otáčel a trápil se. Billie s těmito momenty zachází velmi dobře, sedl si do stínu a sledoval Johnnyho jak zpívá píseň. Tak jako u St. Tonyho bylo jednoduché vidět emoce, kterými Johnny vyznával svou lásku Whatsername jen tím, že sledujete jeho řeč těla.

Na konci songu byl St. Billie připraven vztekle se pustit do „Know Your Enemy.“ Toto je vyvrcholení boje St. Jimmyho k dostání Johnnyho od Whatsername a je si pilně vědom, že bojuje o svůj život. St. Billie skrz píseň zuřil s rudnoucím obličejem a napětí ukazuje svými svaly na krku a ramenou. V ďábelské show manipulativní moci démonský „puppet master (loutkař)“ ovládá Johnyho ruce. Ke konci songu, kdy on a Johnny na sebe zařvali a Johnny držel nůž pod svým hrdlem, bylo zřejmé, že se snaží udržet si kontrolu nad jedním tělem – mocný boj o své bytí dokonalým mixem „Know Your Enemy“ a „Jesus of Suburbia.“
Během „21 Guns“ začne St. Jimmy pociťovat trochu více důvěry. Poměrně úspěšně během „Know Your Enemy“ Johnnym manipuluje a sleduje Whatsername, jak se snaží „zachránit“ Johnnyho, aniž by se stejná záležitost opakovala při „When It’s Time.“ Ke konci písně se naparuje, Johnnyho rukou píše vzkaz, který způsobí, že ztratí Whatsername a oni odejdou dveřmi v koupelně se St Jimmym, který se jízlivě směje, když do dveří zabodne nůž se vzkazem.
Přechod mezi „21 Guns“ a „Letteromb“ je začátek vyvrcholení show, kde Johnny se dáví slovy ze vzkazu, opustil Whatsername když stála dole a četla to. Myslela jsem si, že to je jedno z nejvíce inspirativních vystoupení St. Billieho během show. Neplácal jen slova, když Johnny řek (jako to dělal St. Tony před ním) – bral ta slova na vědomí, věděl, že přišly od něj, když provázel Johnnyho ruku, ale s neuctivou škodolibostí se houpal na futrech – byl si jistý, že odtáhl Johnnyho od Whatsername. To bylo dokonalé. Bylo to perfektní jako intenzita „Letterbomb.“ Kdybych byla Whatsername, taky bych vybuchla vzteky!
Na konci „Letterbomb“ byl St. Jimmy zcela ve svém živlu, když se beznadějně vrací domů z párty a pak je zmaten akcí všech naštvaných žen, které ho drží od poslední společné chvíle Whatsername a Johnnyho. Během „Letterbomb“ je reakce St. Billieho, když byl Johnny vyveden z rovnováhy Whatsername, byla neuvěřitelně dojemná. Jak stoupal po schodech k výstupu ze scény, měl na dosah Johnnyho bolestivou touhu. To zdůrazňuje to, jak se Johnny musí cítit, když si uvědomil, že ho Whatsername opouští. To byl okamžik, kdy pochopil, že St. Jimmy musí zemřít. A stoupání po schodech bylo pro St. Billieho najednou hrozně bolestivé. Byl schopný vyvolat pocity osamělosti, bolesti a hrůzy, které musí přijít k osobě, jejíž život se krátí. A tento extrémně krásný kus herectví se odehrál ve stínech.
Myslím, že je to taky důležité, protože až do té doby si St. Jimmy myslí, že vyhrál. Měl y vítězně pozorovat, jak se Johnny od Whatsername odděluje. ALE tahle děj nepokračuje. Není to o tom, že by se jí Johnny vzdval kvůli Jimmymu. Je to o tom, že to ONA opouští Johnnyho kvůli Jimmymu. Jimmy ví, že tole signalizuje jeho konec kontroly nad Johnnym.

Tak jsme došli až k poslednímu vystoupení St. Jimmyho: „Homecoming“ k částí Death of St. Jimmy (Smrt St. Jimmyho). To je jedna část show, která mě vždy dostane do potíží. Viděla jsem první předpremiéru v Berkeley a viděla jsem spoustu představení (s několika změnami), v Berkeley a pak i na Broadwayi. Je to složitá scéna. Chápu, proč to byo představeno způsobem, jakým je to prováděno teď a na jaký jsem zvyklá. Ale stýská se mi po první verzi – se St. Tonym, který umírá vysoko na rampě – na stejném místě, kde jsme se s ním poprvé setkali. Skutečnost, že jsem mohla vidět bolest a lásku v jeho očích skrz celou cestu až tam, na mě dělalo silný dojem a po této scéně mě to zanechalo v pocitu devastace. Nicméně oba St. Tony i St. Jimmy zahráli revidovanou verzi velmi dobře. St. Billieho“krvácející“ rtěnka je nový prvek, který je podle mého názoru, docela efektní.
Viděla jsem v Billiem silné emoce, když se postavil na rampě a začal zpívat. A jeho podání „You taugh me how to live (Naučil jsi mě jak žít),“ mi nahání husí kůži. Hádám, že se vrátil do doby, kdy napsal tuhle píseň. Hádám, že ta doba pro něj byla bolestná.
Jak jel po schodech do centra dění a připraven zemřít, zaujal postoj rezignace. A když konečně stiskl spoušť a usmál se nad výsledkem, měl ve své „řasenkou umazané“ tváři arogantní pohled. Dělal to zřejmě proto, že i když dočasně ztratil kontrolu, věděl, že Johnny nikdy nebude zcela bez jeho vlivu. Když byl odnášen z jeviště, ohlédl se a zamával – se přetrvávajícím arogantním výrazem – zanechal ve všech pocit, všichni věděli, že by se mohl vrátit.
Během těchto vystoupení jsem měla chvíle, kdy jsem byla strašně zvědavá, jak se musí Billie cítit při hraní písní, které napsal – písně, které zřejmě pocházejí z jeho srdce a duše – spolu s jinými lidmi tančícími kolem, předvádějícími všechny části. Jak rozdílné je to od hraní na stage s Green Day. Dovedu si představit, že jsou tam chvíle, které jsou neskutečné.
Rozhodla jsem se, že se mi stejně líbili St. Billie i St. Tony. Každý z nich přináší do role něco ze sebe. St. Billie mi připadá více jako člověk – maso, krev, dech a pot – velmi sexy a svůdné. St. Tony je víc jako pojem se kterým by skutečný člověk měl problém. Miluju fyzickou přítomnost St. Tonyho v této části – jeho fyzická postava, sestřih vlasů, líčení, používání řeči těla. A hlas Tonyho Vincenta se dá popsat jedině jako úžasný. St. Tony se zdá být sebevědomější – je si více jistý svým případným úspěchem. St. Billie ukazuje lidské nejistoty a nejistota občas prosvítá (nebo to možná VE SKUTEČNOSTI nehrál). Obě ztvárnění jsou mimořádně smyslně provokující. St. Tony je éterický krásný – St. Billie je mnohem větším přínosem pro nás, kteří jsou pouhými lidmi. Nechtěla bych si nechat ujít ani jednoho. Oba obohatili mé „zkušenosti“ s American Idiot a dali mo podnět k zamyšlení, který bude trvat ještě dlouhou dobu.
Billie vyšel se zbytkem obsazení před oponu kvůli přídavku „Good Riddance.“ Byl uvolněný a upovídaný – samozřejmě nás bavil šaškováním. Každou noc pronesl pár slov a zejména mluvil o 300. vystoupení a „Mikeyho“ debutu na Broadway. Musí to být krásný pocit dosáhnout úspěšné show na Broadwayi, sám v ní hrát a učinit to tak překvapivě dobrou prací.

NÁHODNÉ POZNÁMKY

Po prvním Billieho vystoupení, které jsem viděl, jsem šel na večeři se čtyřmi přáteli. Část naší diskuze se týkala Dawn (sallysimpson na fóru GDC), která říkala, že je legrační, jestliže hlasatel před každou show začíná něčím jako „Dnes v noci roli St. Jimmyho bude hrát…“ bavilo nás přemýšlet o „Billových“ jménech… Bill Maher, Prince William, Billie Jean King, Bill Schneider, Billie Holliday, atd. Třetí představení, které jsem viděl, mě překvapilo, když hlasatel těsně před zvedutím opony řekl „Dnes večer roli St. Jimmyho bude hrát… John Mayer.“ Slyšel jsem reakci publika (asi nejlepším názvem by byla „panika“). Moje vlastní odpoveďbyla rozpačité: „Oni nás poslouchali!“ Potom hlasatel šťastně uvedl : „Vlastně tuto roli odehraje Billie Joe Amstrong.“ Reliéf v divadle byl zřejmý.
Na třetím představení, na kterém jsme byli jsem byl rád že vidím Aspen Vincent (amnželka Tonyho Vincenta) hrát roli Extraordinary Girl. Líbilo se mi hledět na ni jak létá, pozorovat, že její stavba je jiná než ta Christiny Sajous, jejíž létání se opravdu liší. Měl jsem pravdu – Byla malá víla, skřítek poletující kolem. To, na co jsem ani nepomyslel by její hlas. Má krásný sytý hlas, který snad an nemůže vycházet z této drobné ženy! Její vystoupení se mi moc líbilo.
Jsem taky rád, že vystupoval náš přítel Ben Thompson. Přnáší s sebou tolik energie do každého představení a jeho krásný hlas mě mi vždy zvlhčí oči při „Befre the Lobotomy.“ Ben je taky takový sladký chlapík, který se stavil na pokec, když nás viděl na rohu ulice po první show. Setkali jsme se s ním na první předpremiéře v Berkeley a od té doby ho milujeme.
Když už je řeč o energii, náaše přítelkyně Crystal, mladá herečka, která nedávno hrála Acid Queen v rámci turné produkce Tommy, řekla, že nemohla přestat sledovat Leslie McDonnell, protože má opravdu ráda její energii. Souhlasím. Leslie byla takovým pozitivním dodatkem obsazení.
Crystal také zmínila skutečnost, že St. Jimmy je alter ego Johnnyho. Věřím, že je jednodušší se k tomu dostat skrz příběh a že bra příběh jako celek od první show.
A závěrečná poznámka: Vždycky jsem se zapomněl zmínit o okamžiku během „Know Your Enemy,“ kteý je neuvěřitelně dojemný – když Will (hrál Michael Esper) se vrátí k životu a zpívá: „There’s nothing wrong with me – this is how I’m supposed to be – in a land of make believe that don’t believe in me (Nic semnou není – je to takové jakým bych měl být – v zemi, kde se domnívají, že ve mě nevěří)!“ Zamiloval jsem si způsob, jakým Tm Kitt smísil kousky písní a obhatil tak veškeré mé zkušenosti s American Idiot. A líbí se mi, že čas od času talentované obsazení provede změny.
Všechno se vším, byl to dosti uspokojivý výlet pro nás všechny, kteří se o víkendu setkali v New Yorku. Jsme hrdí na St. Billieho a všichni ostatní nás neustále mile překvapovali v této mimořádné zkušenosti, kterou jsme my, jako fanoušci Green Day, před březnem 2009, kdy jsme o muzikálu slyšeli poprvé, nemohli předvídat. Když se ohlédnu na začátek fóra, vidím jak lidé říkají věci jako „Co je to napadlo?“ „Já nevím jeslti se mi ten nápad má líbit nebo se mi má hnusit.“ „To by bylo úžasné!“ a (od naší milované Angeline) „Myslím, že je to trochu logický vývoj – sledujte Billieho Joe během trné AI, připadá mi, jako by ztělesnoval všechny postavy. Má to možnost být úžasné, přinejmenším zajímavé.“ Jeden z mých prvních komentářů (po posměšku co Billie řekl: „… jsme o něco šťavnatější než Clash“) byl: „Jsem z toho tak trochu nadšený. Vidím to dost složitě převést to na divadelní prkna, ale myslím, že udělat to zní velmi dobře, to mi dává naději na něco úžasného.“ A taky že bylo. A pořád je.
Tisíceré díky Omarovi (xoram), Dawn (sallysimpson) a Michaelovi (BAstard_of_1967) za nápady, které inspoírovaly náš rozhovor po těchto vystoupeních.